Mužské pohlaví v osobních dokladech a rodné číslo v mužském tvaru je podle odborného posudku pro pisatele stížnosti frustrující. Podle ministerstva vnitra ale nelze rodné číslo upravit, aniž žadatel předloží lékařskou zprávu o dokončení změny pohlaví. O zákrok ale pisatel stížnosti, ústavním soudem uváděný jako „stěžovatelka”, nestojí. Necítí totiž potřebu mít ženské pohlavní orgány.

Spolu s ústavní stížností pisatel předložil také návrhy na zrušení dvou zákonných ustanovení. Šlo jednak o zákon o specifických zdravotních službách, podle kterého změna pohlaví transsexuálních pacientů obnáší chirurgický zákrok při současném znemožnění reprodukční funkce.

Návrh zpochybnil také část zákona o evidenci obyvatel. Stanovuje, že rodné číslo má deset míst. Jeho druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození a u žen se zvyšuje o 50, což je právě bod, který pisateli stížnosti vadí. Ústavní soudci ale zákonnou úpravu blíže nezkoumali. Pokud totiž stížnost odmítnou, sdílejí návrhy směřující proti zákonné úpravě automaticky její osud.

Podle ÚS by pisatel stížnosti mohl podat správní žalobu. „Ústavní stížnost je z uvedených důvodů nutno považovat za předčasnou, a tedy nepřípustnou,” stojí ve stručném usnesení.

V některých zemích světa se v posledních letech vedou debaty o takzvaném třetím nebo neutrálním pohlaví. V Německu je od listopadu 2013 možné neurčit ve zvláštních případech pohlaví dítěte s nejednoznačnými pohlavními znaky.

Letos v létě soud v Karlsruhe nevyhověl žalobě člověka, který je v matrice zapsán jako žena, avšak necítí se být ani ženou, ani mužem. V matrice chtěl mít třetí variantu pohlaví označovanou jako „inter” (mezi).