„Jako politik musím s kritickým pohledem sama vůči sobě konstatovat, že návrh opravdu obsahuje naprosto nepřijatelnou pasáž týkající se trestněprávních dopadů. Po posouzení této části návrhu souhlasím se všemi výhradami. Nebylo by prozíravé v předložené podobě návrh i nadále podporovat,“ uvedla Wernerová.

Svůj podpis stáhne, stále však stojí za tím, že hanobení symbolů ČR a prezidenta je nepřijatelné.

Podobně se k věci staví i Kailová. „Z osobní zkušenosti vím, že se s urážkami veřejných činitelů velmi přitvrdilo a ti, co urážejí, se schovávají za svobodu slova. To mi vadí. Nicméně jsem se rozhodla, že svůj podpis stáhnu z důvodu možného zneužití výkladu trestněprávní roviny daného návrhu zákona,“ řekla Právu.

Bez vysvětlení stažení podpisu potvrdil Právu Dolejš.

Byl to nátlak, říká Foldyna

Foldyna argumenty chápe, vězení za hanobení hlavy státu se mu také nezdá. „Mám jedinou výhradu, kterou jsem neuplatnil u podpisu – že to nemá být trestný čin se sazbou odnětí svobody, ale pokuta dvě stě tisíc nebo veřejné práce. Jinak jsem nic nestahoval,“ řekl Právu. Jeho kolegové prý „ustoupili politickému nátlaku“.

Dana Váhalová zákon podepsala prý proto, aby se o něm mohla rozvířit debata o společenském klimatu. „Už to není jen blbá nálada. Je to horší,“ řekla Právu.

„Zákon možná není ta ideální forma, protože občané jsou citliví na věci, které znají z minulosti. Já neříkám, že podpořím ten zákon ve finální podobě, jde mi o to, aby se o věci diskutovalo,“ dodala.

Stojí si za svým

Někteří poslanci si však i přes kritiku zákona ze strany vedení ČSSD stojí za svým. „Nestáhnu podpis v žádném případě,“ řekla Právu Miroslava Strnadlová.

Ustoupit nehodlá ani Jaroslav Zavadil, Marie Benešová, Stanislav Huml, Pavlína Nytrová nebo hejtman a poslanec Jiří Běhounek. Celkem zákon podepsalo 16 zákonodárců za ČSSD.

Podpisy už stáhli poslanci za Úsvit, zatímco ti za ANO o tom uvažují. Návrh však v legislativním procesu zůstane. Pod zákonem by stačil i pouze jediný podpis poslance a jeho hlavní autor Zdeněk Ondráček (KSČM) na novele trestního zákoníku trvá. Schválení zákona však není pravděpodobné.

„Jsem přesvědčen, že zákon neprojde ani Sněmovnou. V Senátu by musel doznat výrazné změny, která by našla hranici, kde by byla jistota, že to nebude znamenat omezení svobody projevu. Ten návrh je k nepoužití,“ řekl Právu předseda Senátu Milan Štěch.

Předlohu původně podepsalo 64 poslanců z KSČM, ČSSD, hnutí ANO a Úsvitu. Může se stát, že se Sněmovna k novele až do konce volebního období na podzim 2017 nedostane. Tím pádem by norma spadla pod stůl.