Článek
Devadesát procent českých mužů si například nedokáže představit, že by jejich vyvolená partnerka či manželka neuměla vařit. Životní realita je ale poněkud jiná. Podle průzkumů téměř třetina mladých žen připouští, že neumí vařit vůbec, nebo jen několik jednoduchých jídel. Možná i proto se v řadě rodin častěji chápou vařečky také muži.
Mít pro koho vařit
Důvodů, proč vaření nepatří k oblíbeným a běžným schopnostem řady mladých žen, které plánují založit si rodinu a domácnost, může být několik. Většina z nich souvisí se změnou životního stylu. Významnou roli u mladých žen hraje kult štíhlosti, snaha o racionální stravování a o změnu stravovacích návyků. Kromě toho řada mladých dívek a žen nemá od svých maminek a babiček u plotny co okoukat. Jejich recepty a přístup ke stravování jsou spíše opakem toho, co preferují a o co mají zájem mladí.
Magdalena Dobromila Rettigová, Marie Janků-Sandtnerová či Juliana Anna Fialová, jejichž kuchařky patřily a stále patří k těm nejoblíbenějším, by patrně byly z přístupu současných mladých českých žen k vaření v šoku.
Stále více mladých žen a dívek odkládá vdavky i děti na pozdější dobu, a nejsou tedy nuceny starat se o partnera a rodinu. „Když mi bylo pětadvacet, žila jsem sama a vaření pro mne bylo ztrátou času. Na první recepty jsem se ptala až o deset let později, když jsem začala žít s partnerem,“ potvrdila Právu dnes čtyřicetiletá paní Marcela z Prahy.
Proč plotna odrazuje
I podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hlavním inspiračním zdrojem snah o zlepšení umění přípravy jídel je navázání vážného partnerského svazku. Průzkumy potvrzují, že ženy i muži, kteří žijí s partnerem či partnerkou, dokážou uvařit podstatně více jídel než lidé žijící jako singles.
„Vaření a společné stravování je totiž nejen o plném žaludku, ale i o schopnosti se domluvit, kooperovat, vzájemně si pomáhat. Setkávání rodin u prostřeného stolu patří k tmelícím prvkům rodiny,“ řekla Právu socioterapeutka Zdena Prokopová.
Svůj vliv má i vývoj vztahů v rodině. Například podle projektu Česká rodina žije společně a spolu večeří u jednoho stolu jen 38 procent českých rodin. Vaření tak není hlavním středobodem fungování domácností. Svou roli hraje i nedostatek času a vytížení mladých lidí studiem či budováním kariéry.
Důležitým zdrojem informací o vaření stále zůstává nejužší rodina, konkrétně maminka a babička. Na rozdíl od dřívějších dob je ale mladé ženy žádají o radu až v pozdějším věku. Vedle klasických kuchařských knih se důležitým zdrojem informací o vaření stal internet.
Podle aktuálních průzkumů sice stále více než polovina českých mužů odmítá cokoli vařit, současně však roste počet mužů, pro které se vaření stalo relaxací a zábavou. Zhruba pětina českých mužů se pak v kuchyni umí otáčet a s pánvemi a hrnci předvádějí nevídané výkony. V další zhruba pětině českých domácností se doma při vaření pravidelně střídají oba partneři.
Podle studie Centra pro výzkum veřejného mínění si 68 procent dotázaných myslí, že vařit by měla především žena, podle dalších 30 procent by se měli při vaření partneři střídat.
Co nám chutná
Přes všechna doporučení odborníků na výživu, jak by mělo vypadat zdravé stravování, v českých domácnostech mezi nejoblíbenějšími jídly stále mají své místo svíčková na smetaně, smažený řízek, vepřo knedlo zelo, hovězí guláš, pečené kuře či smažený sýr. Mezi oblíbená jídla mladých se ale řadí i pizzy, těstoviny či hamburgery.
Na rozdíl od minulých let je ale strava přece jen daleko pestřejší. Umožňuje to široká nabídka potravin a surovin na trhu, kde si své potraviny najdou „masožravci“, vegetariáni, ale i milovníci ryb či italské kuchyně.