Nedávno se objevily spekulace, že zvažujete kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Je to pravda?

Pravdou je, že v posledních zhruba dvou letech mě oslovila řada lidí napříč profesním i politickým spektrem, kteří mě požádali, abych zvážil kandidaturu na prezidenta republiky. Těchto dotazů a žádostí navíc v poslední době přibývá, takže se jimi dost dobře nemohu nezabývat, už proto, že jde o lidi, jejichž názoru si vážím.

Obracejí se na mě s přesvědčením, že v čele našeho státu by měl být člověk, který nebude přímo či skrytě spojen s žádnou politickou stranou, člověk, který bude brát svůj úřad především jako službu státu a občanům, člověk, který bude národ sjednocovat, ne rozdělovat.

Rozhodně nehodlám hrát roli akademického králíka vytaženého z klobouku.Jiří Drahoš

Všichni, kteří mě oslovili, vycházejí z mého dosavadního životního příběhu, vrcholícího manažerskou pozicí v čele nejrespektovanější vědecké instituce v tomto státě. Ti lidé ale také vesměs vědí, že mé funkční období předsedy Akademie věd ČR skončí k 23. březnu příštího roku. Nikdy jsem neseděl na dvou židlích a ani dnes si neumím představit, že bych se své práci plně nevěnoval až do konce svého úvazku.

Takže, o případné kandidatuře uvažuji, ale do zmíněného březnového data je situace otevřená – mým hlavním úkolem je předat Akademii věd svému nástupci v co nejlepší vědecké i finanční kondici.

Nepřipadá vám, že u každé prezidentské volby se začali jako králíci z klobouku vytahovat akademici? Dříve se třeba mluvilo o vašich předchůdcích v čele AV ČR Václavu Pačesovi a Heleně Illnerové.

Ten termín jsem také použil. Zejména všem politikům, kteří se na mě s tou žádostí obrátili, jsem v reakci řekl, že rozhodně nehodlám hrát roli akademického králíka vytaženého z klobouku. Byl jsem opakovaně ujištěn, že tentokrát je situace jiná, navíc jde o přímou volbu, ne o dohody a koalice při volbě nepřímé.

Určitě byste mohl počítat s podporou KDU-ČSL, k jejich předsedovi Pavlu Bělobrádkovi, který je vicepremiérem pro vědu a výzkum, máte blízko.

Pan vicepremiér Bělobrádek se v komentáři pro článek v Lidových novinách, který byl, při vší zdvořilosti „o mně beze mě“, vyjádřil, že bych byl kvalitním kandidátem. Musím ale říci, že pokud bych kandidoval, nechtěl bych být spojován s žádnou konkrétní politickou stranou.

On mi během hovoru několikrát řekl, že by velmi uvítal, kdybych mu ve vědeckých otázkách dělal jakéhosi poradce. Pak se ale něco změnilo, a Miloš Zeman mě už nikdy neoslovil ani si mě na žádnou konzultaci nepozval.Jiří Drahoš

Myslíte, že by vám to uškodilo?

Považuji za důležité, že nejsem – a nikdy v minulosti jsem nebyl – spjat s žádnou politickou stranou. Na druhé straně se věcně a bez problémů bavím s představiteli prakticky všech parlamentních stran. Takže pokud do kandidatury půjdu, uvítal bych průřezovou politickou podporu.

Je tolik důležité, aby byl prezident nadstranický?

Považuji to za velmi důležité. Nechám stranou Václava Havla, ale oba jeho následovníci, prezidenti Václav Klaus i Miloš Zeman, byli a jsou úzce spojováni s některými politickými stranami. A já si myslím, že se to na výkonu jejich funkce podepsalo – v případě současného prezidenta určitě velmi výrazně.

Také já mám své politické preference a někoho volím, ale Akademii věd jsem udržel jako důsledně apolitickou instituci. Stejný pohled mám i na prezidentskou funkci. Prezident má být v tomto směru nadstranický.

Jaký máte vztah s Milošem Zemanem?

Pracovně jsme se setkali pouze jednou, krátce po jeho inauguraci v březnu 2013, kdy jsem si s ním velice přátelsky povídal o vědě a Akademii věd. On mi během hovoru několikrát řekl, že by velmi uvítal, kdybych mu ve vědeckých otázkách dělal jakéhosi poradce. Pak se ale něco změnilo, a Miloš Zeman mě už nikdy neoslovil ani si mě na žádnou konzultaci nepozval.

Příkopy, které jsou vykopány mezi akademickou sférou a Hradem – z mého pohledu zejména zásluhou pana prezidenta – jsou stále hlubší.Jiří Drahoš

Nemohl se na tom podepsat fakt, že Komise pro životní prostředí AV ČR nepříznivě zhodnotila prezidentův vysněný projekt, kanál Dunaj–Odra–Labe? Byť vy jste se tehdy vyjádřil, že nepříznivé stanovisko je pouze kvalifikovaný názor komise, nikoliv celé akademie.

Kdybych mohl spekulovat, řekl bych, že to je velmi pravděpodobný důvod toho, proč se se mnou pan prezident už vícekrát nesešel. Ostatně vytkl mi zmíněné stanovisko naší komise i během společenských akcí při státních návštěvách prezidentů Slovenska a Německa. Já ale respektuji, že pan prezident mě k sobě nezve, rozhodně se mu nevnucuji.

Přijal byste tedy funkci v hradním poradním sboru?

Tehdy určitě ano, otázkou je, jak dlouho by tato neformální funkce trvala – vzhledem k některým názorům prezidenta zřejmě jen velmi krátce.

Nepřijde vám, že jsou příkopy mezi Hradem a akademickou sférou vykopány velmi hluboko? Viz například prezidentova nechuť zvát si rektory univerzit na oslavu 28. října.

Na oslavách 28. října na Hradě jsem nebyl už dva roky a omluvil jsem se z osobních důvodů i letos, ještě předtím, než vypukla kauza s panem Bradym. Každý rok o tomto státním svátku pokládám kytici k pomníku TGM na Hradčanském náměstí a spolu s celým vedením Akademie věd tak učiním i letos. Mrzí mě sice, že ve Vladislavském sále opět nebudu, státní vyznamenání určitě dostanou i lidé, kterých si mohu vážit, ale skutečně nemohu v aktuální situaci reagovat jinak, navíc v případě pana Bradyho byly ze strany Hradu jednoznačně překročeny všechny principy slušného chování.

Jinak souhlasím, že příkopy, které jsou vykopány mezi akademickou sférou a Hradem – z mého pohledu zejména zásluhou pana prezidenta – jsou stále hlubší.

Důstojnou budoucnost národům dvou sousedních světadílů rozhodně nemůže zajistit přesun části jejich obyvatel do Evropy, nýbrž pouze využití rozsáhlého potenciálu afrického a asijského kontinentu.Jiří Drahoš

Skutečně se zde odehrává jakýsi souboj „pražské kavárny“ versus zbytek republiky, nebo je to jen konstrukce?

Rozhodně jde o tu druhou variantu, je to jen uměle vytvořená konstrukce. Já jsem rodák ze slezského Jablunkova, jsem jeho čestným občanem a vyrůstal jsem tam do svých osmnácti let, což je rozhodující doba pro formování osobnosti člověka.

V žádném případě se proto nepovažuji za příslušníka pražské kavárny, ani žádné jiné. Ze strany pana prezidenta či jeho mluvčího – nejčastěji tento termín totiž používá pan Ovčáček – jde jen o velmi dobře promyšlenou strategii, jak proti sobě postavit město a venkov, akademickou sféru a ostatní mimo ni.

Hluboce s tím nesouhlasím a divím se, že jim na to tolik lidí naběhlo. Navíc musím říci, že mě – a určitě nejen mě – osobní názory pana Ovčáčka vůbec nezajímají, jenže většinou nelze rozlišit, kdy ten pán mluví za sebe a kdy za pana prezidenta.

Může vůbec člověk z akademického prostředí zaujmout někoho z těch dvou a půl miliónu Zemanových voličů?

To je dobrá otázka. Jednoduchá volební aritmetika říká, že takový kandidát musí získat na svou stranu i část voličů Miloše Zemana. Myslím si, že je to možné, ale nebude to snadné.

Jaký máte například postoj k migrační krizi?

Migrační krize je samozřejmě vážný problém, ale je třeba jej řešit na celoevropské úrovni, zadrátování hranic jednotlivých států není řešením. Důstojnou budoucnost národům dvou sousedních světadílů rozhodně nemůže zajistit přesun části jejich obyvatel do Evropy, nýbrž pouze využití rozsáhlého potenciálu afrického a asijského kontinentu.

Je proto třeba řešit tyto krize na místě, kde vznikají. Chápu ale, že se to dobře řekne, ale velmi složitě realizuje. Řada migrantů, zejména z afrických zemí, sem přichází z čistě ekonomických důvodů a Evropa se prostě musí smířit s tím, že rozumné řešení ji bude stát hodně peněz.