Opozice tvrdila, že finanční ústava není dostatečně přísná. „Ten zákon je potřebný, prosazovala ho i naše vláda. Ale na stole je přesně to, co nemá žádnou cenu. Obsah, který naprosto neodpovídá názvu. Budeme mít ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, která umožní vládě chovat se neodpovědně,“ konstatoval v rozpravě Kalousek.

„Pokud zákon schválíte, do té výlohy schválených zákonů dáte plechovku s nápisem kaviár, ale budou tam sardinky,“ dodal exministr financí.

Votava: Do ústavního zákona patří obecné principy

Rozpočtový výbor sice doporučil schválit finanční ústavu v úpravě opoziční ODS, která do ní doplňovala i konkrétní opatření proti nadměrnému zadlužení, vládní sociální demokracie na to ale nepřistoupila.

„Do ústavního zákona patří obecné principy. Ne to, co navrhuje ODS. Pokud pozměňovací návrh projde, tak tento ústavní zákon podpořit nemůžeme,“ avizoval šéf rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Je zvláštní, když vláda říká, že má nějakou prioritu, a nejsilnější vládní strana hlasuje protiZbyněk Stanjura, předseda klubu ODS

Pozměňovací návrh ODS v dílčím hlasování poslanci schválili, při závěrečném hlasování pro ústavní zákon ale nakonec zvedlo ruku jen 75 ze 171 přítomných poslanců. Členové dolní parlamentní komory za ČSSD a TOP 09 se zdrželi, proti byli komunisté. Kdo jak hlasoval, si můžete prohlédnout zde.

„Je zvláštní, když vláda říká, že má nějakou prioritu, a nejsilnější vládní strana hlasuje proti,” komentoval situaci předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura.

Pravidla v běžném zákoně

Sněmovna nakonec pravidla pro rozpočtovou odpovědnost proti nadměrnému zadlužování Česka schválila v běžném zákoně. Předloha stanoví, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření. Plnění fiskálních pravidel bude podle normy hodnotit nová rozpočtová rada.

Zákon, který ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident, stanoví, že při překročení hranice pro zadlužení bude muset vláda předložit návrhy státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů tak, aby vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Vyrovnané by měly být rozpočty zdravotních pojišťoven. Jako vyrovnané nebo přebytkové by své rozpočty musely sestavovat obce a kraje.

Nová pravidla mají vstoupit v účinnost od 1. ledna příštího roku, pro samosprávy mají začít platit o rok později.

Co předpokládala finanční ústava?
Finanční ústava předpokládala, že v případě dosažení dluhové hranice 55 procent HDP vláda schválí a předloží Sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Dále by vláda dala poslancům návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven a obce a kraje budou muset mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Existovaly by ale také výjimky. Pokud by veřejný dluh přesáhl 60 procent HDP, kabinet by musel navrhnout „opatření vedoucí ke snížení této výše”.

Ústavní norma také měla zřídit Národní rozpočtovou radu, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Pod normu by spadalo i hospodaření krajů a obcí. Zdroj: ČTK