Článek
Podle rozhodnutí Krajského soudu v Plzni muži v jeho zemi žádné bezpráví spojené s nebezpečím vážné újmy nehrozí.
Cizinec v žalobě uvedl, že po událostech na Majdanu se stal terčem útoků čtyř neznámých mužů, kteří mu zapálili dveře od bytu, řvali na něho, že je banderovec, a poté ho zbili tak, že měl otřes mozku a zlomený nos.
Mohli by mě zavraždit, obává se muž
„Na policii, kde jsem podal trestní oznámení, mi řekli, že lidi, jako jsem já, je zapotřebí zlikvidovat a že bych měl raději někam odjet. Bojím se, že by mě v případě návratu na Ukrajinu mohli zavraždit, neboť jednoho mého známého, se kterým jsme pomáhali na Majdanu, doma ubili k smrti,“ stojí v žalobě.
Yegor pochází z obce Krasnopavlovka v Charkovské oblasti. „I když jde o oblast sousedící s oblastí Doněckou, kterou ovládají proruští separatisté, jedná se o území plně kontrolované proevropsky orientovanou vládou. Žalobci byla v minulosti poskytnuta ochrana v České republice především z toho důvodu, že v době rozhodování nebylo zřejmé, zda konflikt na Ukrajině nezasáhne kromě Doněcka a Luhanska i další přilehlé oblasti,“ píše se v rozsudku, který má Právo k dispozici.
Vyjma východních oblastí Luhanska a Doněcka, zasažených ozbrojenými střety, se situace na Ukrajině od doby Majdanu uklidnila a zprávy mezinárodních organizací rozhodně nepotvrzují, že by tam žalobcem tvrzené nebezpečí skutečně hrozilo.
Podle názoru soudu v mezidobí došlo na Ukrajině k tak zásadním změnám, že ve vztahu k prezentovaným potížím žalobce už není udělení mezinárodní ochrany v jeho případě zapotřebí.
„Vyjma východních oblastí Luhanska a Doněcka, zasažených ozbrojenými střety, se situace na Ukrajině od doby Majdanu uklidnila a zprávy mezinárodních organizací rozhodně nepotvrzují, že by tam žalobcem tvrzené nebezpečí skutečně hrozilo,“ zdůvodňuje soud své stanovisko.
„Naopak nový režim reprezentovaný prezidentem Porošenkem prosazuje zavedení evropských standardů ochrany lidských práv a svobod ukrajinských občanů,“ uvedl soud s tím, že žalobci kvůli jeho podpoře dnes vládnoucích sil na Ukrajině žádné nebezpečí nehrozí a byla by mu zcela jistě poskytnuta ochrana příslušných státních orgánů.
„V případě žalobce se navíc jedná o osobu, která nebyla prokazatelně pronásledována pro své aktivní politické postoje, a nic mu nebrání v tom, aby v případě nutnosti vyhledal ochranu poskytovanou státními orgány své země,“ konstatuje soud.
Obavy i kvůli armádě
Yegor Ch. dále argumentoval obavami z trestněprávních důsledků za to, že nereagoval na povolávací rozkaz do armády. Ani na to ale soud neslyšel.
„Nutnost vykonat vojenskou službu nelze vnímat jako vážnou újmu stejně jako případný postih, kterému by žalobce čelil v případě odmítnutí jejího výkonu. Nenastoupení služby v ozbrojených silách v případě doručení povolávacího rozkazu za nouzového stavu je trestným činem i v ČR, za který stanoví trestní zákon až rok vězení,“ uzavírá soud.