„Bylo by ostudné, kdybychom připustili, aby účinnost byla od ledna. Nemůžeme vyžadovat povinnosti, když stát nestihne ty svoje,“ poznamenala senátorka Eliška Wagnerová (nestr.).

Osobně měla výhrady k ustanovení, které firmy, v nichž má člen vlády 25 a více procent, vyřazují z veřejných zakázek, nenárokových dotací a investičních pobídek. „Obchodní společnost je samostatný subjekt. Je jedno, kdo ho vlastní. A pravda je, že takový subjekt je pak na trhu značně znevýhodněn, pokud mu neumožníme soutěžit o veřejné zakázky,“ poznamenala, ovšem s tím, že i tak bude pro zákon hlasovat.

„Já pro zákon hlasovat budu. I když to není šikovně provedeno a možná to narazí na ústavní mantinely,“ uvedla Wagnerová.

Předkladatel původní normy, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) upozornil, že centrální registr majetkových přiznání by měl být podle zákona vytvořen do března. Dodavatele registru však ministerstvo spravedlnosti těžko stihne vysoutěžit. Odklad účinnosti zákona, který navrhl končící senátor Miloš Malý (ČSSD), proto podpořil.

„Podstatou je narovnání právního pořádku, aby si jednotlivé právní normy neodporovaly a nevytvářely chaos. Mým pozměňovacím návrhem dojde k narovnání,“ uvedl. Na rozdíl od Wagnerové se domnívá, že zákon správně firmy ministrů připravuje o státní podporu. „Když má někdo firmu, tak mezi prostým lidem vždy dojde k podezření, že si může pomoci,“ poznamenal Malý.

Jeho pozměňovací návrh následně ústavně-právní výbor Senátu podpořil a doporučil ke schválení.

Je to hatlamatilka, rozčiluje se Kubera

Normu zkritizoval senátor Jaroslav Kubera (ODS). „Takto dělat zákon, aby se naplnil nějaký cíl, který se stejně zákonem nenaplní... Zákon má být přehledný, srozumitelný pro své uživatele. Je to hatlamatilka, ve které se nevyzná nikdo,“ rozčiloval se.

Zákon o střetu zájmů podle toho, jak ho schválila Sněmovna, má platit od 1. ledna 2017. Právě od tohoto data jsou všechny firmy, v nichž má člen vlády 25 a více procent, vyřazeny ze soutěží o veřejné zakázky, nebudou dostávat nenárokové dotace ani investiční pobídky.

Norma zároveň zakazuje novým členům vlády vlastnit jakýkoli podíl v domě provozujícím tištěná, rozhlasová nebo televizní média.

Norma se tak týká především vicepremiéra, ministra financí a předsedy ANO Andreje Babiše, který vlastní vydavatelství MAFRA a mnohamiliardový koncern Agrofert. Ten by mohl kvůli Babišově vládnímu angažmá přijít o zakázky a nenárokové dotace.