„Plně se ztotožňujeme s tím, jak ve věci postupoval soud prvního stupně. Správně naznal, že je možno rozhodnout, aniž by bylo potřeba provádět dokazování,“ konstatoval soudce Tomáš Novosad, podle kterého Kinclova žaloba není oprávněná a prvoinstanční soud rozhodl věcně správně. „Žalobce není ve věci aktivně legitimován. Nedošlo k neoprávněnému zásahu do jeho osobnostních práv, předmětné výroky se jeho osoby netýkaly,“ dodal Novosad.

Soudce nicméně podotkl, že jsou možné jiné cesty. „Jsou zde prostředky veřejného práva, které mohou reagovat na dané nebo podobné výroky. Je zde trestný zákon, pokud se někdo domnívá, že byla naplněna podstata paragrafu 405 (Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia – pozn. red.),“ řekl Novosad.

„Nemyslím si, že je možné, aby soud rozhodoval o věcech historických. Určitě by soud neměl říct, jak to v historii bylo či nebylo,“ prohlásila Semelová po vyhlášení rozhodnutí. „Považuji za zcela absurdní to, že tímto způsobem pan žalobce chce omezit svobodu slova,“ dodala.

Kinclův právní zástupce se po skončení jednání nechal slyšet, že svému klientovi doporučí dovolání k Nejvyššímu soudu.

Ne okupace, ale pomoc

Semelová v únoru 2014 v pořadu Hyde Park na ČT 24 mimo jiné prohlásila, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací, ale internacionální pomocí. Také zpochybnila, že by byla přiznání Milady Horákové ve vykonstruovaném politickém procesu vynucená.

Marta Semelová ve čtvrtek u soudu

Marta Semelová ve čtvrtek u soudu

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Považuji to za nešťastné, nicméně Milada Horáková se přiznala ke své činnosti. Pochybuji, že to byla vynucená přiznání. Je to záležitost, která je smutná. Ale je potřeba to vnímat v té době, ve které to je,“ uvedla tehdy Semelová. Dále prohlásila, že Vasila Biľaka  (komunistický politik, neostalinista a podporovatel sovětské invaze – pozn. red.) považuje za významného politika a pozitivní postavu československých dějin.

Semelová si za svými výroky i nadále stojí, Kinclova žaloba je podle jejích právníků účelová a součást politického boje.

Kincl ve své žalobě uvedl, že výroky Semelové zasáhly do jeho osobnostních práv. Pokud jde o skutková tvrzení, tak jsou podle Kincla nepravdivá, pokud jde o hodnoticí soudy, pak jsou podle něj nesprávné. Kincla po výrocích Semelové prý přepadl pocit strachu a úzkosti z možné restaurace komunistického režimu.

Semelové se letos v lednu zastal Obvodní soud pro Prahu 1, když Kinclovu žalobu zamítl s tím, že nelze rozhodnout, zda výroky říkat lze, nebo nelze. Podle soudce Pavla Freiberta lze rozhodnout pouze o tom, jestli způsobily újmu žalobci.[celá zpráva]