Jenže je téměř jisté, že i kdyby došlo k projednávání zákona ještě v tomto volebním období, má pramalou šanci na schválení. K jeho přijetí je totiž nutná ústavní většina, tedy 120 poslanců a 49 senátorů. A to rozhodně komunisti dohromady nedají.

To přiznává i šéf KSČM Vojtěch Filip. „Jistě nemáme 120 hlasů, ale pokud se nepovede debata, k čemu nám slouží vojenské závazky, tak se k ničemu nedobereme,“ řekl Právu.

Motivací komunistů k předložení návrhu je podle Filipa fakt, že NATO v průběhu migrační krize prokázalo, že neslouží zájmům jednotlivých států. Připomněl slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který uvedl, že není starostí aliance chránit vnější schengenskou hranici.

Poslanci KSČM se ve svém návrhu Washingtonské smlouvy odvolávají na její článek 13, který umožňuje jednotlivým zemím z paktu vystoupit.

Chybí zákon o obecném referendu

Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu stále chybí zákon o obecném referendu, přistoupili poslanci k řešení tzv. jednorázového referenda, jako tomu bylo třeba v případě vstupu Česka do EU.

V návrhu nijak neomezují nutný počet voličů, kteří by se museli vyhlášeného referenda účastnit, aby bylo platné. Jeho platnost pouze omezují kladnou odpovědí nadpoloviční většiny hlasujících. Otázka by přitom měla být jasná a jednoduchá: „Souhlasíte s tím, aby Česká republika vypověděla Severoatlantickou smlouvu v souladu s jejím článkem 13?“

Lid je tím, kdo by měl rozhodnout o setrvání České republiky v NATO.Poslanci KSČM

Komunisti - jak tvrdí - chtějí dát lidem šanci vyslovit se k tomu, zda chtějí, aby jejich země byla členem mezinárodní organizace, „která v posledních letech výrazně změnila svůj charakter a pod zcela evidentním vedením USA vyvolává vojenské napětí v Evropě, čímž se zpronevěřuje zásadám a smyslu, pro který vznikla“.

S takovými argumenty ale zásadně nesouhlasí nejen představitelé vládní koalice, ale také pravicové opozice, kteří shodně tvrdí, že členství Česka v NATO je zárukou bezpečnosti země a přihlášení se k západoevropské civilizaci.

„Protože nebyla dána lidu možnost vyjádřit se k přistoupení České republiky
k Severoatlantické smlouvě (ke členství v NATO), a to zcela zjevně ze strachu, že by občané České republiky s takovým krokem nesouhlasili, je navrhovatel přesvědčen o tom, že lid je tím, kdo by měl rozhodnout o setrvání České republiky v NATO,“ uvedli poslanci KSČM ve zdůvodnění návrhu ústavního zákona.