Článek
„Když se ptáte, pravděpodobně to není něco, na co by šlo odpovědět negativně,“ uvedl Stubb v nedělním rozhovoru pro stanici Yle. Reagoval tak na diskuzi o spekulacích, že Evropa by se mohla více zapojit do vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem, protože jednání zprostředkovaná USA se zpomalila. „Kdy k tomu dojde, je v tuto chvíli zcela nemožné říct,“ prohlásil.
Prezident Finska se tak odklonil od svých prohlášení ve volební kampani v roce 2024, kdy tvrdil, že pokud mu zavolá ruský prezident Vladimir Putin, telefon mu nezvedne. Zároveň ale zdůraznil, že mírová jednání mohou začít teprve tehdy, až se Rusko zaváže k příměří s Ukrajinou.
„Pravděpodobně potřebujeme novou roli Evropy v našem mírovém úsilí,“ řekl podle deníku Politico ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve v Bruselu.
Mezitím ruský prezident Vladimir Putin 9. května navrhl bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera jako možného evropského prostředníka, což němečtí představitelé označili za nevhodné, mimo jiné kvůli jeho blízkým vztahům s Ruskem. Němečtí i jiní evropští představitelé podle agentury Reuters také uvedli, že Rusko nezměnilo své podmínky pro ukončení války, a proto návrh není realistický.
Spekuluje se i o dalších jménech, jako jsou bývalá německá kancléřka Angela Merkelová či bývalý italský premiér Mario Draghi.
Rusko nadále útočí na ukrajinská města pomocí dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj 24. května uvedl, že v důsledku nočního masivního útoku zahynuly po celé zemi čtyři osoby a téměř 100 dalších bylo zraněno.
