To je i případ Petra L., který redakci Práva svěřil svůj příběh. Už několik let prožívá se svou bývalou manželkou tahanice o nezletilou dceru a soudních stání oba absolvovali už několik.

Za několik dní stanou před soudcem opět, a sice kvůli střední škole, na kterou Petrovu dceru bývalá choť přihlásila. Údajně bez jeho vědomí.

Petr tvrdí, že exmanželka přihlásila dceru na víceleté gymnázium, a tím nerespektovala jeho rodičovskou odpovědnost.

Dcera může mít z našeho rozvodu psychosomatické problémyPetr L.

„Beru to jako stěžejní rozhodnutí, které by měla probrat se mnou. Měli jsme se sejít a dohodnout se. Jde mi ale hlavně o to, že dcera byla vyšetřena soudním znalcem, který jasně řekl, že dcera může mít z našeho rozvodu psychosomatické problémy, které se mohou odrážet ve studiu. Ten posudek nikdo nerespektoval,“ řekl Právu Petr.

Podle něj a odborníka by náročná škola mohla dítě neurotizovat, matka se hájí tím, že jít na víceleté gymnázium bylo dceřino přání. Petr s tím ale nesouhlasí.

Je to výběrová škola, na dceru bude vyvíjen tlakPetr L.

„Je to výběrová škola, na dceru bude vyvíjen obrovský tlak. V podstatě se dá říct, že u dítěte rozhodujeme už v páté třídě o tom, jestli půjde na vysokou školu. Gymnázium se přece dá absolvovat i jako čtyřleté,“ uvedl pro Právo.

Obavy má také z finanční stránky věci: na školu, kterou exmanželka pro dítě vybrala, je údajně potřeba koupit tablet. „Někdo to musí platit a bývalá žena mě co chvíli dává k soudu kvůli alimentům, že nemá peníze,“ tvrdí.

Petr podal odvolání u školského odboru Krajského úřadu Středočeského kraje, který přijetí dcery na gymnázium pozastavil. Kam půjde dívka prvního září do školy, o tom by měl rozhodnout soud, jehož stání je nařízeno na 24. srpna.

Kolik podpisů?

Petrův případ poukazuje na spornou věc: u přihlášky dítěte na školu má být zpravidla podpis obou rodičů nebo zákonných zástupců. Některým školám stačí ale podpis jednoho rodiče.

„Rodiče by se o volbě školy měli nejprve dohodnout, ne vždy je však dohoda možná. Pokud se rodiče nedohodnou, měli by se obrátit na soud a následně v souladu se soudním rozhodnutím podat žádost o přijetí,“ píše například advokátka Veronika Kaiserová ve své stati Právo a rodina.

Praxe škol je taková, že stačí žádost jednoho z rodičůVeronika Kaiserová, ve stati Právo a rodina

„Praxe škol je však taková, že stačí, když žádost podá jeden z rodičů, přičemž se předpokládá předchozí vzájemná dohoda, kterou tedy navenek projeví již pouze jeden z nich,“ píše.

Podle zákona o rodině mají rodiče povinnost spolurozhodovat o „podstatných věcech“, které se týkají budoucnosti dítěte, jenže zákon neurčuje, které jsou podstatné věci, proto soudy tyto případy většinou rozhodují individuálně.

Podle advokáta Petra Novotného, který se zabývá rodinným právem, by Petr mohl u soudu uspět. „Podle mého názoru to nepodstatná věc není, přece jen to rozhoduje o budoucnosti dítěte. Ale vždy záleží na konkrétním posouzení, soudy to rozhodují různě,“ řekl Právu.

K Petrově případu se vyjádřil i OSPOD, orgán, který je opatrovníkem dětí v soudních řízeních.

Momentálně není možní říct, že dcera studium zvládneSociální pracovnící

„V tuto chvíli není možné objektivně říci, zda dcera studium na víceletém gymnáziu zvládne. Nicméně doposud neměla se studiem žádné problémy,“ vyjádřili se sociální pracovníci v odvolacím řízení.

Pracovníci OSPOD podle Petra zatím v jeho případu neodvádějí příliš dobrou práci. „Zatím veškerá jednání spíš zdržovali, tady z toho alibisticky vybruslili,“ zlobí se.