Nové návrhy představil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos minulý týden: podle něj by samy státy mohly určit, kolik běženců mohou zvládnout přijmout, a za to by získaly deset tisíc eur (270 tisíc korun) za každého migranta.

Proti návrhu okamžitě vystartovalo Maďarsko, kritikou nešetřilo ani Slovensko a Rakousko. Podle těchto zemí se jedná pouze o oprášení návrhu odmítnutých kvót na přistěhovalce v novém hávu.

Přesídlování rozbíjí pašerákům byznys

Podle některých českých politiků se ale návrh dá zvažovat. „ČSSD dlouhodobě považuje přesídlování za lepší nástroj než relokace, a to jak z pohledu lepší možnosti kontrolovat, kdo přichází do Evropy, tak i proto, že přesídlování přímo z třetích zemí rozbíjí pašerákům jejich výnosný byznys model, “ řekl Právu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Jsme proto rádi, že nový přesídlovací rámec je konečně na stole a že rozvíjí rok starý český návrh, aby každá země dobrovolně nabídla, kolik lidí je schopna každý rok přijmout a integrovat,“ podotkl premiér.

Česko už dřív slíbilo přijmout z Řecka a Itálie ve třech letech tři tisícovky běženců. Tento program se ale dosud nerealizoval. Sobotka dodal, že Česká republika bude nadále usilovat, aby byla zachována dobrovolná povaha těchto plánů.

Česko podle Sobotky kvituje také návrh na zjednodušení a zkrácení azylových řízení. Podobně mluví i český zmocněnec pro Evropskou unii Tomáš Prouza.

„Je dobře, že je návrh systému přesídlování na stole. Přijímání lidí přímo z třetích zemí nám dává lepší kontrolu nad tím, kdo do Evropy přichází, a zároveň to rozbíjí pašerákům jejich byznys,“ víceméně zopakoval premiérova slova český „pan Evropa“.

Brusel nechť nám do naší migrační politiky nemluvíAndrej Babiš

Naopak Babiš návrh označil za nesmysl. Žádné běžence podle něj nepotřebujeme. „Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a potřebujeme zaměstnat hlavně Ukrajince a další zahraniční dělníky, které si české firmy vyberou samy,“ řekl Babiš Právu.

„Brusel nechť nám do naší migrační politiky nemluví. Za rok a půl tento problém nezvládl, a Turecko, které to má za Brusel vyřešit, se pro nás stává spíš hrozbou než spojencem,“ nebral si servítky Babiš.

„Obecně by přistěhovalecká politika měla zůstat v rukou národních států,“ řekl Právu vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) s tím, že aktuální návrh Evropské komise nezná.

Neshody i mezi europoslanci

Rozdílné názory na návrh mají i někteří europoslanci. Pavel Telička (ANO) si myslí, že návrhy na přerozdělovací mechanismy běženců jsou předčasné.

„Stále nemáme migrační vlnu pod kontrolou. Do té doby, než bude pod kontrolou, jsou jakékoliv návrhy na přerozdělovací mechanismy špatnou cestou a EU štěpí,“ řekl Právu.

„Musíme zajistit ochranu vnější hranice, uvést do chodu evropskou pobřežní a pohraniční stráž a musí začít fungovat návratová politika. Tyto kroky dostanou situaci pod kontrolu,“ doplnil.

Naopak podle europoslance za KDU-ČSL Pavla Svobody je to cesta správným směrem.

„Přesídlování uprchlíků přímo z ohrožených zemí a uprchlických táborů by mohlo nejen pomoci oslabit síť pašeráků, kteří profitují z nelegálních přesunů uprchlíků, ale také přijímat do Evropy jen ty lidi, kteří absolvovali mimo území EU bezpečnostní prověrky,“ řekl Právu Svoboda.

„Rozhodnutí, zda a koho přijmout z těchto lidí, je opět ponecháno státům,“ dodal.