Současně jménem asociace vyzval stát, aby se pokusil tyto smlouvy, kde je to možné, předčasně ukončit.

Hejtmanům k takovému kroku nabil svým nedávným rozsudkem Nejvyšší soud, když konstatoval, že církevní restituce se na krajský majetek nevztahují, a to ani zprostředkovaně.

„Asociace krajů ČR má za to, že církevní oprávněné osoby, zejména církev římskokatolická, uzavřenou smlouvu o vypořádání trvale maří a porušují, když se domáhají stále dalších a dalších nároků zejména vůči nestátním subjektům, mj. také obcím a krajům,“ napsal Hašek v dopise čtyřce nejvyšších ústavních činitelů, s nímž mělo Právo možnost se seznámit.

Michal Hašek ve volebním štábu ČSSD, kde 26. října 2013 strana sledovala výsledky sčítání voleb do Poslanecké sněmovny.

Michal Hašek

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Hašek dodal, že je třeba podniknout veškeré právní kroky k ochraně státního majetku. Např. požadované nemovitosti v majetku krajů a obcí nevydávat.
V případě, že již byl vydán, odečíst jeho hodnotu z 59miliardové paušální náhrady, kterou církvím stanovil restituční zákon.

„A tímto způsobem významně snížit výši slíbené finanční náhrady od státu,“ uvedl Hašek. Tím by se nepřímo přiblížil předvolebnímu slibu ČSSD, že se pokusí snížit balík peněz, který stát církvi vyplácí a s kterým soc. dem. zatím nijak nehnula.

Hašek v dopise dále připomíná, že předmětem vydání je výhradně majetek státu na základě uzavřené dohody, přičemž účelem smluv je jednoznačně dosažení restituční tečky.

Stát podepsal smlouvy jednotlivě s každou z 16 registrovaných církví a náboženských společností.

Do plánu zasvětil v Lánech Zemana

Spolu s právní analýzou a seznamem žalob předali zástupci asociace podle informací Práva dokumenty v pondělí v podvečer v Lánech prezidentu Miloši Zemanovi. Totéž zasílají premiéru Bohuslavu Sobotkovi a šéfům obou parlamentních komor Milanu Štěchovi a Janu Hamáčkovi (všichni ČSSD).

Dokumenty by se měla zabývat vláda při společném jednání s hejtmany v červenci.

Hašek vychází z toho, že není možné, aby církve pobíraly velkorysou, mnohamiliardovou finanční náhradu vypočítanou za nevydaný majetek a vedle toho se individuálními žalobami domáhaly vydání konkrétních nemovitých nebo movitých věcí.

Jde tak o další atak krajů na církevní restituce. Minulý týden dostali poslanci na stůl návrh Jihočeského kraje na zdanění finanční náhrady církvím. Je ale pravděpodobné, že do konce volebního období nebude schválen a zůstane jen na poloviční cestě.

Stát blokaci neporušil

Analýza krajů se opírá hlavně o nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR (NS) ve sporu mezi Královéhradeckým krajem a kapucíny o klášter v Opočně.

Areál bývalého kapucínského kláštera v centru Opočna

Areál bývalého kapucínského kláštera v centru Opočna

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Nejvyšší soud se postavil za kraj s tím, že stát převedl bývalý církevní majetek v roce 2003 na kraje zákonem, přičemž tento přechod nelze zpochybnit zákonem o církevních restitucích z roku 2013, protože podle něj mají majetek vracet jen státní instituce.

Nejvyšší soud odmítl názor okresního a krajského soudu, podle kterých stát ignoroval tzv. blokační paragraf v zákoně o půdě, podle nějž neměl bývalý církevní majetek stát prodávat nebo ho na někoho převádět. Tím mělo být zhaceno legitimní očekávání církví.

Podle předsedy senátu NS Jana Eliáše stát blokační paragraf neporušil, protože bývalý církevní majetek pouze v rámci státu převedl na kraje a obce.

Velká část těchto žalob byla proti duchu zákona, proti liteře zákonaDominik Duka

Jaký majetek bude církvím nakonec vrácen, bylo podle NS „politickou otázkou“. A pokud poslanci a senátoři nechtěli, aby kraje ani obce byly mezi povinnými osobami, nelze žádat, aby majetek vrátily.

„Legitimní očekávání církví se upínalo k vydání restitučního zákona, nikoli k tomu, že bude naturálně vydáno maximální množství blokací dotčených statků,“ uvedl v rozsudku soudce. Dodal, že to bylo čistě na rozhodnutí zákonodárců.

Žaloby šly proti zákonu, přiznal Duka

Rozhodnutí Nejvyššího soudu přivítal paradoxně i kardinál Dominik Duka. Podle něj většina žalob, které církevní subjekty podaly na kraje, neměla právní opodstatnění, ani je neposvětilo vedení katolické církve.

„Nejvyšší soud splnil svoji úlohu jako instituce, která má hájit právo a zákony v této zemi, protože velká část těchto žalob byla proti duchu zákona, proti liteře zákona,“ řekl Duka minulý týden v rozhovoru pro ČRo2.

Dodal, že biskupové nemohli proti žalobám vystoupit, protože je podávaly samostatné církevní subjekty, jako jsou řády a kongregace.

„My jsme se nemohli k tomu vyjadřovat, protože část právníků advokátů jaksi nekomunikuje s námi a říká, že je to jejich záležitost,“ dodal Duka.