Soc. dem. a lidovci počítají v případě demise ministrů za ANO s nouzovým plánem menšinového kabinetu ČSSDKDU-ČSL za případné přímé nebo nepřímé podpory opozičních stran. To by pak nevedlo k pádu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), natož k mimořádným volbám.

„Jedním z výkladů je, že je to celé záminka k tomu, aby došlo k odchodu jedné strany z vlády. I kdyby ale jedna ze stran odešla, tak to neznamená pád vlády. Ta vláda může pokračovat,“ řekl Právu vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Stojedničku nemají

Připomněl, že na vyjádření nedůvěry vládě je potřeba získat 101 poslanců. „Je potřeba se podívat do Sněmovny, zda by k tomu 101 hlasů bylo. Domnívám se, že tu budou strany v opozici, které nebudou chtít pád vlády. Je to samozřejmě věc spekulativní,“ dodal.

ČSSD má 50 hlasů, lidovci čtrnáct. Sobotka by po případném odchodu babišovců (48 poslanců) mohl vládu zrekonstruovat i bez žádosti o důvěru. Z vyjádření opozičních stran neplyne, že by vládu chtěly pomocí hlasování o nedůvěře shodit. Pravice má jen 41 hlasů a komunisté 33 poslanců a pak je zde 14 poslanců z pozůstatků hnutí Úsvit. Muselo by se k nim aktivně připojit ANO.

Stává se, že ta či ona strana hrozí odchodem, ale to ještě neznamená, že k němu dojde Miloš Zeman

Podobně jako Bělobrádek na věc nahlíží i šéf poslanců soc. dem. Roman Sklenák. „Známe ústavu a víme, jaké jsou možnosti, pokud by hnutí ANO chtělo odejít z vlády. A myslím, že by to bylo pravděpodobné,“ řekl Právu.

Důležité je, jak by se zachovala Sněmovna, pád vlády by prý odchod ANO způsobit nemuselo.

ANO je destruktivní, míní soc. demokraté

„Už několik týdnů vnímám přístup kolegů z ANO jako destruktivní. Zdálo se mi, že hledají správný okamžik, aby mohli ohlásit odchod z vlády. Situace okolo policie je jednou z příležitostí. My to neovlivníme, pokud se tak ANO rozhodlo,“ dodal Sklenák.

Situaci si strany vyříkají ve středu na dohadovacím řízení, které se koná před jednáním vlády. Po něm odlétá premiér Sobotka na pět dní na pracovní cestu do Číny.

Prezident Miloš Zeman se do hádek v koalici nechtěl vměšovat. „Každý má právo rezignovat, ale je otázka znát příčiny této rezignace,“ vzkázal z Makedonie s tím, že si nemyslí, že by řádné volby byly tak vzdálené, aby musely být vypsány volby mimořádné.

Naznačil tak, že by do podzimu 2017, kdy se volí do Sněmovny, mohl dovládnout obměněný kabinet složený z parlamentních stran nebo kabinet úřednický. To v případě, že by situaci Sobotka neustál a Zeman by po jeho případné demisi jmenoval nového premiéra. Tak to udělal v roce 2013, kdy jmenoval předsedou vlády Jiřího Rusnoka, který pak vládl bez důvěry až do konce ledna 2014.

V úterý před odletem do Arménie a Makedonie se Zeman setkal s policejním prezidentem Tomášem Tuhým, o setkání požádal i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

„Já se rád seznámím, budou-li si to přát, se stanovisky všech zúčastněných stran a teprve potom vyjádřím svůj vlastní názor,“ řekl Zeman.

Věří, že v koalici ještě může dojít ke smíru. „Strana lidová například rovněž hrozí odchodem z koalice v případě, bude-li přijat zákon o zdanění církevních restitucí. Občas se stává, že ta či ona strana tímto odchodem hrozí, ale to ještě neznamená, že k němu dojde,“ řekl Zeman.

Babiš: Byla by škoda odejít

Babiš sám jasně neřekl, zda už je hnutí rozhodnuto odejít z vlády. „Nechceme předčasné volby, chceme dokončit mandát vlády. Ale nebudeme ve vládě, která likviduje elitní jednotku policistů, kteří jako jediní mají odvahu bojovat proti korupci, i proti korupci politiků, a kterou pan Chovanec nemá, na rozdíl od jiných, pod kontrolou,“ řekl Právu.

Na dotaz, zda v případě, že se reforma policie prosadí, by ANO odešlo z vlády, odpověděl: „Určitě to budeme silně zvažovat. Neklepu se na to, být ministrem, na rozdíl od některých ve vládě. Ale hlavně nechápu, proč by reforma měla projít. Pan premiér je rozumný člověk a pevně věřím tomu, že si to nechá vysvětlit.“

Chtěli Šlachtu popravit

Dopisem premiéra požádal, aby reformu zastavil. „Věříme, že jste byl, stejně jako my, obelhán, když jsme byli ujišťováni, že jde o reformu řádně připravenou, vedoucí ke zlepšení stavu a neohrožující běžící vyšetřování,“ napsal Babiš Sobotkovi.

„Je jasné, že pan Chovanec, kterému nyní tleskají pan Stanjura a pan Kalousek, chtěl jako všichni tradiční politici popravit pana Šlachtu. Ten jim totiž začal rozbíjet systémy, které kryly jejich korupci, a jim se to nelíbí,“ řekl Babiš Právu.

Sobotka v rozhovoru pro Právo na konci května řekl, že s nikým jiným než s ANO a lidovci vládnout nechce. S ANO mu však podle posledních prohlášení zřejmě dochází trpělivost. „Koaliční vláda nemůže fungovat na základě ultimát,“ vzkázal z Moldavska. Ministři by si podle něj neměli zasahovat do kompetencí.

„Nezaznamenal jsem, že by ministr Chovanec v posledních měsících či letech jakkoliv zasahoval do kompetencí ministra financí. A ministr financí by neměl zasahovat takovými výroky do kompetencí, které se týkají policejního prezidenta,“ dodal.

„Vyvolávání hysterie ze strany ANO vytváří bariéry mezi státními zástupci a příslušníky policie. Tyhle útoky na policii by měly přestat, situace by se měla zklidnit a měli bychom se vrátit k odborné diskusi,“ prohlásil Sobotka.

To Babiš odmítl. „Když nejvyšší státní zástupce Zeman a vrchní zástupci Bradáčová a Ištvan, kteří odvádějí podle mě dobrou práci, bijí na poplach, tak nebudeme dělat, že se nic neděje,“ řekl Právu.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) vyzval Roberta Šlachtu, aby svou rezignaci stáhl, a stejně jako policejní špičky požádal premiéra o svolání Bezpečnostní rady státu. Babiš na Twitteru vzkázal, že se rady nezúčastní.