"Ve třech ze čtyř analyzovaných oblastí se ČR umístila v první třetině, pouze ve spokojenosti dětí s kvalitou vlastního života byl rozdíl mezi průměrem dětské populace a dětmi z nejchudší vrstvy druhý nejvyšší ze všech zkoumaných zemí," uvedl Miroslav Ledvinka z UNICEF ČR.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

V žebříčku materiálního zabezpečení a příjmů skončilo Česko mezi 41 státy na páté příčce. Podle české pobočky UNICEF se mezi lety 2008 a 2013 nerovnost snížila.

Příjmy desetiny nejchudších obyvatel země totiž rostly rychleji než průměrný příjem, ke stírání propasti přispěly sociální dávky. Před ČR bylo Norsko, Finsko, Dánsko a Island.

Nejchudší se zlepšily ve čtení

Ve vzdělání obsadilo Česko 13. místo mezi 37 zeměmi. Autoři vycházeli z mezinárodního školského srovnání PISA z let 2006 a 2012, které se zaměřuje na čtení, matematiku a přírodní vědy.

Podle zprávy se například rozdíly ve čtení snížily. Nejchudší děti se zlepšily víc než průměr. "A to do větší míry než v jakékoliv jiné zemi EU/OECD," uvedl Ledvinka.

V otázce zdraví připadla Česku devátá příčka ze 35, bylo před všemi ostatními postkomunistickými zeměmi i před Británií či USA. První dvě místa obsadilo Rakousko a Německo.

Nespokojenost s kvalitou života

Podle zprávy výzkum Světové zdravotnické organizace (WHO) ukázal, že si čtvrtina českých dětí stěžovala na aspoň jednu zdravotní komplikaci za den – bolest hlavy, břicha, zad, závratě či poruchu spánku. Výsledky nejchudších dětí se mezi lety 2002 a 2014 zhoršily víc než u ostatních.

Ve spokojenosti s kvalitou života byla ČR z 35 států předposlední, předstihly ji všechny země EU. Nejmenší rozdíl ve spokojenosti nejchudších dětí a ostatních byl v Nizozemsku, největší v Turecku.

Podle autorů často platí, že v zemích s menšími rozdíly v životní úrovni nejchudších a průměru žije nižší procento dětí v chudobě. Také méně chlapců a děvčat zaostává ve škole a má zdravotní potíže.