NKÚ kontroloval, jak ministerstvo financí, průmyslu a státní podnik Palivový kombinát Ústí v letech 2002 až 2015 použily peníze na rekultivaci obou oblastí. Z celkových vynaložených víc než osmi miliard do konce roku 2014 se NKÚ zaměřil na dvě proinvestované miliardy.

KOMENTÁŘE DNE:
Limity spolupráce hnutí ANO s KSČM a SPD - Sněmovní vyjednávání analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: Ondráček a normalizace politického prostředí v republice 

„Přestože stát dosud do rekultivací investoval tolik peněz, tak stále nevyřešil, kdo bude vlastníkem těchto zrekultivovaných lokalit a za jakých podmínek je bude provozovat a rozvíjet. To brání jejich dalšímu rozvoji a lepšímu využití těchto jezer veřejností,“ uvádí NKÚ ve své pondělní zprávě.

Podle jeho zjištění přitom není jasné, kdo bude vlastníkem obou lokalit už od první poloviny devadesátých let, kdy se o revitalizaci rozhodlo. Před pěti lety přitom Palivový kombinát Ústí přišel s plánem převést obě jezera bezúplatně na obce.

Nedovolená podpora?

Resort financí a ÚOHS pak ale varovaly, že by mohlo jít o nedovolenou podporu, což by bylo v rozporu s předpisy Evropské unie. Jenže ani jeden z úřadů dosud nevyřešil otázku, jestli by případně o nedovolenou podporu skutečně šlo, nebo ne.

„Ministerstvo jen odsunulo původní termíny pro rozhodnutí o vlastníkovi jezera Milada z roku 2015 do konce roku 2017 a jezera Most z roku 2017 do konce roku 2019,“ podotýká NKÚ.

Úřad také upozorňuje, že je nutné stanovit podmínky, za kterých nový vlastník tato území získá. „Jinak totiž hrozí, že tento vlastník území nebude dále rozvíjet, například stavbou cyklostezek, rekreačních zázemí, silnic, kanalizací a další infrastruktury,” dodává NKÚ.

Jezero Milada leží západně od Ústí nad Labem, jezero Most severně od Mostu. Podle NKÚ by obě lokality mohly být ideálním místem pro turistiku a rekreaci.

Jezero Milada má plochu přes 250 hektarů, jezero Most pak svou plochou přesahuje 300 hektarů. Obě vodní plochy vznikly na místě dolů Ležáky a Chabařovice.