„Jedná se o 1600 tun materiálu denně, který vozí dvě lodě. Kdybychom měli využívat nákladní automobily, bylo by to 80 automobilů denně. Ty by nám likvidovaly komunikace a ničily by životní prostředí,“ řekl Novinkám Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky. Podle něj je možné, že způsob převozu odpadu po řece Praha využije i u dalších vhodných staveb.

KOMENTÁŘ DNE:
 Opožděná turecká akce v Sýrii - Pozice Turecka ve vleklém syrském konfliktu analyzuje Alex Švamberk. Čtěte zde >>
  

Očima Saši Mitrofanova: Ulsuríta ve svobodných hlavách

Podmínku, že se odpad ze stavby čističky nesmí převážet po silnici, stanovila studie EIA, která posuzuje vliv na životní prostředí, řekla Novinkám Hana Kletečková z Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), která stavbu realizuje.

Zvolený způsob přepravy si pochvaluje také radní pro životní prostředí Jana Plamínková. „Jde o výrazně nižší zátěž jak z hlediska emisí, tak i hluku a transport Prahou je i rychlejší,“ řekla Plamínková. Podle ní se materiál ze stavby Mělníku, který byl vybrán kvůli snadné dostupnosti po vodě, hodí, protože poslouží ke zpevnění břehů tamního přístavu.

Přestavba čističky odstartovala vloni na podzim. Stavba nové vodní linky by měla trvat 30 měsíců, poté by měl začít roční zkušební provoz. Prahu vyjde i se zkušebním provozem na téměř šest miliard korun.

Čistička měla fungovat už před pěti lety

Výstavba linky je první fází celkové modernizace čistírny, která by v konečném součtu měla stát přes deset miliard korun. V dalších etapách musí metropole vložit miliardy do stavby čerpací stanice, opravy staré vodní linky a technického řešení kalového hospodářství.

Praha měla začít plnit ekologické limity pro obsah dusíkatých látek v odpadních vodách už od roku 2011. Vyjednala si ale výjimku.

Ústřední čistírna odpadních vod byla na Císařském ostrově uvedena do provozu v roce 1966. V 80. a 90. letech byla rekonstruována, zejména byla navýšena její nedostačující kapacita.