Hlavní obsah

Čechem se vloni stalo přes pět tisíc cizinců

– Praha

Na konci loňského roku žilo v České republice 467 600 cizinců, o rok dřív jich bylo 451 900. Přicházeli především lidé ze zemí Evropské unie, vloni přibylo ale také lidí ze zemí mimo osmadvacítku, sdělil v pondělí Daniel Chytil z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti roku 2014 se také zdvojnásobil počet udělených českých občanství. Čechem se vloni stalo 5114 cizinců, víc než tři čtvrtiny z nich tvořili potomci přistěhovalců.

Foto: Milan Malíček, Právo

Nejvíce cizinců žije v Praze

Článek

Tři čtvrtiny cizinců v Česku tvoří občané ze šesti států. Nejvíc je Ukrajinců. Představují 23 procent lidí ze zahraničí. Následují Slováci, je to další pětina. Třináctiprocentní podíl připadá Vietnamcům, osmiprocentní Rusům, po čtyřech procentech mají Němci a Poláci.

„Do roku 2008, kdy začala krize, počty cizinců rostly. Od let 2008 a 2009 stagnovaly a pak klesaly. Znovu se začaly zvedat od roku 2014," uvedl Chytil. Cizinci tvoří asi 4,5 procenta obyvatel České republiky, evropský průměr dosahuje asi 6,7 procenta. V Lucembursku téměř každý druhý obyvatel pochází odjinud, naopak v Polsku či Rumunsku je podíl asi 0,5 procenta.

Nejde o fluktuanty

Cizinci z EU nepotřebují v Česku povolení k pobytu. Nemusejí se ani při příjezdu zaregistrovat a při odjezdu odhlásit. Lidé ze států mimo osmadvacítku musí mít povolení. V Česku většinu cizinců tvoří osoby s povolením k trvalému pobytu. Jejich podíl přesáhl dvě třetiny.

„Cizinci mají tendenci se u nás usazovat. Žijí tu dlouhodobě či trvale. Nejsou to žádní fluktuanti. Je to dobrá zpráva. Jsou to lidé, kteří mají zájem tu zůstat a fungovat tu," uvedl Chytil.

Podle něj získání povolení k trvalému pobytu představuje pro ty, co přijeli ze států mimo osmadvacítku, „metu" a také sociální jistotu. Kromě volebního práva mají totiž stejné podmínky jako Češi. Mohou mít veřejné zdravotní pojištění či získat sociální podporu, nemusí si každý rok o prodloužení povolení žádat, upřesnil statistik.

Přibývá žadatelů o azyl

V Česku v posledních dvou letech přibývá žadatelů o azyl. Loni mezinárodní ochranu chtělo získat 1525 osob. ČR ovšem patří k nejméně atraktivním zemím. Od ostatních zemí Unie se liší také tím, odkud do něj uprchlíci přicházejí.

Celkem 45 procent uchazečů o ochranu tvořili lidé z Ukrajiny, devět procent ze Sýrie, osm procent z Kuby a šest procent z Vietnamu.  "U Kubánců a Vietnamců jsou důvody historické. Jsou tu větší komunity Vietnamců, u Kuby hrají roli lidskoprávní důvody. Jsme v tom v Evropě specifičtí," uvedl Chytil.

V Unii třetina žadatelů pocházela ze Sýrie, 14 procent z Afghánistánu, 11 procent z Iráku a šest procent z Albánie.

Reklama

Výběr článků

Načítám