"Implementace relokací jak z Itálie, tak z Řecka zatím ve všech směrech vázne," konstatuje zpráva ministerstva vnitra.

"Ač již okolo 18 členských států nabídlo volné kapacity pro přijetí žadatelů o azyl v rámci relokací (celkem 1660 lidí) relokováno jich bylo pouze 259 (177 z Itálie a 82 z Řecka). Poptávka tak zatím výrazně převyšuje nabídku," konstatuje materiál.

Česko trvá na hotspotech

Česko má v rámci programu během několika let přijmout celkem 2791 lidí, zastává ale nadále pozici, že proces přesídlení bude možné zahájit až v době, kdy budou plně fungovat takzvané hotspoty.

"Tuto základní podmínku pro spuštění relokací prozatím nelze považovat za splněnou," konstatuje materiál.

Zpráva ministerstva vnitra bude vládu informovat také o tom, že za loňský rok v Česku o udělení mezinárodní ochrany požádalo 1520 cizinců, z nichž 470 byla udělena - 71 osobo dostalo azyl a 399 doplňkovou ochranu.

Přerozdělit 160 000 migrantů

Česká republika se loni dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území přemístí 1100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1691 uprchlíků z dvojice jihoevropských zemí Česku stanovilo rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015.

Toto rozhodnutí, proti němuž se vedle Česka postavily také Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, určilo, že se v rámci EU celkem přesune 120 tisíc běženců. Dalších zhruba 40 tisíc si země osmadvacítky mají rozdělit dobrovolně.