Oslavy Ježíšova narození nedoprovázely křesťanství od jeho vzniku. Ještě v roce 303 n. l. se šiřitel raného křesťanství Arnobius ve svém díle slavení narozenin božstev vysmíval. Přesto se někdy v průběhu 4. století na území Římské říše všeobecně ujal zvyk připomínat si narození Krista.

O narození Ježíše se píše jen ve dvou evangeliích - Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.

Hypotéz, proč byl jako datum jeho narození stanoven 25. prosinec, je celá řada. Raní křesťanští myslitelé je například odvozovali od předpokládaného data početí, jež přiřadili ke Zvěstování Panny Marie během jarní rovnodennosti, tedy devět měsíců před Vánoci. Další se odvolávají na záznamy v esejských svitcích z Kumránu o kněžských službách v jeruzalémském chrámu, které porovnávají s údaji z Lukášova evangelia. Otevřená je také možnost, že datum pochází z nějaké předchozí pohanské tradice.

Výklenek v betlémském Chrámu zrození Páně, kde se podle tradice nacházelo místo, kde Ježíš přišel na svět.

Výklenek ve sklepení betlémského Chrámu zrození Páně, kde se podle tradice nacházelo místo, kde Ježíš přišel na svět.

FOTO: Profimedia.cz

Samotný Nový zákon přitom teorii o zimním termínu Ježíšova narození poněkud komplikuje, když uvádí, že „v tom kraji byli pastýři, kteří pobývali pod širým nebem a drželi noční hlídky u svého stáda.“ (Luk 2:8) Judští pastýři však nikdy v zimě nepobývali pod širým nebem, svá stáda měli sehnána do chlévu již od poloviny října, aby je uchránili před chladem a deštěm.

V západní církvi se oslava stala součástí liturgie od sedmého století. Východní církev světila od čtvrtého století slavnost Epifanie neboli "slavné zjevení se Božího Syna v těle". Tento byzantský svátek Narození Páně připadal na 6. ledna.

Duchovní hody

Název Boží hod vánoční vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání - slavili tedy "duchovní hody". Také na stole se objevovala hojnost různorodých pokrmů a každý se mohl najíst do sytosti.

Věřící by měli na Boží hod v tichu, klidu a míru rozjímat o příchodu Mesiáše na svět. Dříve byla zapovězena v tento den práce. Někde se prý ani nestlala lůžka, a pokud v ohništi vyhasl oheň, nikdo se neosmělil znovu ho rozdělat.

Na připomínku příchodu přislíbeného Mesiáše se v kostelích stavějí betlémy, tradiční jsou také vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční je vedle Božího hodu velikonočního neboli Zmrtvýchvstání Páně největším křesťanským svátkem v roce.

Redakce Novinek.cz Vám přeje krásné Vánoce plné lásky a pohody. V novém roce hodně zdraví, štěstí a dobrých zpráv.