Článek
Meteorologové by tak měli mít spolehlivější data k určování vývoje srážek, což je důležité například při povodních.
Srážky v Česku a blízkém okolí sledují radary umístěné na stanicích Skalky na střední Moravě a Brdy ve středních Čechách. Dosud tam byla nainstalována zařízení z 90. let, která byla navzdory částečné modernizaci technicky zastaralá, opotřebovaná a na konci své životnosti, uvedl mluvčí. Kvůli tomu se snižovala jejich spolehlivost.
Instalace nové antény na radarovou věž (radar Brdy)
Nové radary jsou spolehlivější
Nově instalované radary jsou spolehlivější a navíc umožňují souběžně vyhodnocovat radarové odrazy vodorovně a svisle polarizovaného záření, což zvyšuje kvalitu radarových dat. Z měření lze nyní účinněji odfiltrovat jiné než meteorologické cíle. Nově je také možné korigovat útlum radarového paprsku, k němuž dochází v silných srážkách.
Radary poskytují informace o srážkových jevech v atmosféře ve třech rozměrech, vysokém prostorovém rozlišení a v pětiminutových intervalech. Plošné odhady srážek za určité období, které je možné na základě těchto dat vypočítat, jsou klíčovým podkladem pro meteorologické a hydrologické předpovědi. Využívají se také pro výstražné účely při informování o nebezpečných jevech v počasí nebo hrozbě povodní.
Nová anténa instalovaná na radarové věži (radar Skalky)
Radarová data na internetu a v mobilních aplikacích používá rovněž široká veřejnost. Navíc jsou distribuována řadě externích uživatelů, jako jsou Řízení letového provozu, armáda, integrovaný záchranný systém nebo Ředitelství silnic a dálnic.
Většinu zaplatila Evropská unie
Díky projektu, na který 49,4 miliónu korun přispěla Evropská unie a zbytek byl financován ze Státního fondu životního prostředí a samotným ČHMÚ, také přibylo v západní polovině Čech 20 automatizovaných stanic dobrovolnické srážkoměrné sítě. Rovněž informace z těchto stanic nyní směřují do povodňového informačního systému POVIS.
Mezi stanicemi na sledování srážek spravovaných dobrovolníky mají v současné době převahu stanice s manuálním provozem. Ty jsou ale pro předpovědní a výstražné účely nepoužitelné, protože naměřená data o denních srážkových úhrnech jsou zasílána ČHMÚ po uplynutí kalendářního měsíce poštou.
Vzdálené ovládání radarů z radarového centra ČHMÚ
Naopak u stanic s automatizovaným provozem jsou k dispozici se zpožděním pouze asi 15 minut a nepřetržitě. „Vzhledem ke zvyšující se extremitě klimatu a s ní souvisejícím častějším výskytem extrémních situací (lokální povodně, sucha, bouřky, přívalové srážky) se ukazuje nutnost další postupné automatizace stávající manuální srážkoměrné sítě," dodal mluvčí.