Termín si v českém jazyce těžce hledá místo, podle doslovného překladu jde o osobu pískající na poplach. Jeho smysl vychází z hvizdu rozhodčího při faulu. Toto slovo ale těžko v češtině zlidoví. Navíc je zničující například pro titulky v novinách.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Špatně se vyslovuje i píše, ale výstižný český ekvivalent pro takového interního oznamovatele či informátora se hledá ztuha. Možná by to mohl být nahlašovatel, ale kdo ví, jestli by se ujal. „Whistleblower je výraz, který označuje člověka, který zevnitř organizace zapíská na poplach, že se tam děje něco špatného. Obětuje svou kariéru, své postavení, případně finance, které by mohl získat z nekalých operací, ideálu etického jednání. A za to by získal právní ochranu,“ řekl Právu šéf Ústavu pro jazyk Český Karel Oliva.

„Práskač a udavač mají velmi negativní konotace, kdežto na whistleblowera se alespoň zatím díváme jako na něco, co je pozitivní,“ dodal s tím, že v USA jsou whistlebloweři vnímáni jako hrdinové.

Není to jen oznamovatel

Přestože podle něj nemá čeština cizí výrazy v mnoha případech přijmout, protože si je počeští, jako třeba pojem „olajkovat“, tak tady je situace složitější. Whistleblowing obsahuje totiž hlásky a hláskové skupiny, které čeština nezná.

Nejsem fanouškem používání cizích výrazů, ale protože je v zemích, kde se používá, dobře definován, tak bych se za něj i přimluvilVáclav Láska

Proto by cestou ze šlamastyky mohl být novotvar, který by se časem zažil. „Když tak nad tím přemýšlím, tak ‚hvízdač‘ by nebyl zas tak špatný,“ míní Oliva. Podle něj bude hodně záležet na novinářích, pro jaký termín se rozhodnou a jak ho budou prosazovat.

S anglicismem si láme delší dobu hlavu také senátor, advokát a bývalý policista Václav Láska, který ochranu whistleblowerů prosazuje.

„Ono se to ani nahradit nedá. Musí jít o člověka, který hlásí trestný čin páchaný někde v jeho okolí, v jeho zaměstnání. On není osobně motivován na výsledku, ale přesto jde a oznámí to. Najít na to jedno české opisné slovo není jednoduché. A oznamovatel korupce to není, protože je to mnohem specifičtější okruh osob,“ řekl Právu.

Proto by whistleblowera přijal: „Nejsem fanouškem používání cizích výrazů, ale protože je v zemích, kde se používá, dobře definován, tak bych se za něj i přimluvil.“

Podle něj je mezi experty zatím vnímán jako odborný termín, který nemá negativní nádech. Neměl by nic ani proti „hvízdači“, jen opět záleží na tom, jestli by se pojem nevžil zase jako hanlivý. „Vezměte si třeba ‚sluníčkáře‘. Takové krásné slovo a má skoro negativní nádech,“ dodal Láska.