„Komise žádá předsedu vlády a členy vlády o podání písemné zprávy o přijatých opatřeních souvisejících s informacemi a dokumenty, které v roce 2014 obdrželi jako příslušní adresáti od BIS,“ stojí k tomu v usnesení, které poslanci z komise přijali na začátku října a které je k dispozici na stránkách Sněmovny.

Předseda komise Marek Benda (ODS) se k možným konkrétním podezřením na ignorování doporučení tajné služby odmítl vyjádřit. Uvedl nicméně, že za usnesením je mimo jiné i pokus o nastavení vlastních mantinelů v kontrolní činnosti.

„Je to obecnější snaha přesně vymezit pravomoci komise, a to zejména za situace, kdy se mluví o nové úpravě kontroly tajných služeb,“ uvedl Benda s tím, že obdobná žádost už ze strany poslanců zazněla směrem k vládě v minulém volebním období a řada resortů jí tehdy podle něj vyhověla.

Mají kontrolovat BIS, ne vládu

Současný kabinet nicméně komisi svoje reakce na zprávy tajné služby dokládat podle všeho nehodlá. Mluvčí Úřadu vlády Martin Ayrer v této souvislosti připomněl, že sněmovní komise má za úkol kontrolovat činnost BIS, a nikoli vládu.

„Předmětná žádost překračuje rámec zákonných oprávnění příslušného orgánu, a není tak aprobována zákonem,“ konstatoval v této souvislosti mluvčí premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zároveň doplnil, že k získávání informací o konkrétních krocích vlády má Poslanecká sněmovna jiné legální postupy.

Chybějí i prověrky

Na fakt, že do klíčových pozic ve státní správě, v příspěvkových organizacích nebo ve státem ovládaných společnostech se často dostávají lidé, které tajná služba považuje z pohledu bezpečnosti za rizikové, upozorňuje kontrarozvědka opakovaně ve svých výročních zprávách.

„V rámci personálních obměn docházelo také k situacím, kdy se do vedoucích pozic ve státních institucích dostaly osoby s pochybnou minulostí,“ uvedla BIS ve své výroční zprávě za loňský rok.

Poukázala přitom např. na to, že na vysoké manažerské místo v jednom z důležitých regulatorních orgánů dosadilo jeho vedení nedůvěryhodnou osobu, „o jejíchž dřívějších rizikových aktivitách bylo přitom prokazatelně informováno“.

BIS nemůže kontrolovat vládu

Kontrarozvědka přitom v této souvislosti označila za problematické i to, že nejvyšší představitelé významných státních organizací v mnoha případech nemají bezpečnostní prověrku.

Za celý rok 2014 BIS podle svého mluvčího Jana Šuberta předala zákonným příjemcům svých zpráv celkem 600 výstupů. Zda je jednotliví ministři odpovědní za své resorty neignorují, ale podle něj kontrarozvědka nezjišťuje. „Službě nepřísluší hodnotit a analyzovat, jak příjemci našich sdělení s poskytnutými poznatky nakládají,“ konstatoval Šubert.

Podle něj je výhradně na zákonných adresátech, jak s informacemi od zpravodajských důstojníků v kontextu svého rozhodování naloží.

„Pokud by služba žádala zpětnou vazbu a chtěla vědět, jak s jejími výstupy např. vláda nakládá, tak by to znamenalo, že by tajná služba chtěla kontrolovat vládu, což je v demokratické společnosti naprosto nepřijatelné,“ poznamenal mluvčí BIS.