Doklady o skutečné likvidaci těchto odpadů nejsou. Právu to potvrdilo vedení České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Za období několika let se může jednat celkově až o desítky tisíc tun nebezpečného odpadu, u nichž se ve skutečnosti neví, kde reálně jsou, či zda vůbec jsou, neboť papírově rotují od firmy k firmě,“ řekl Právu vedoucí oddělení odpadového hospodářství inspekce Lukáš Kůs.

Můžeme i spekulovat, zda ten odpad vůbec skutečně existoval a nejednalo se daňové machinace s cílem vytvářet fiktivní nákladyLukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP

Podle ředitele ČIŽP Erika Geusse se buď jedná o závažnou nelegální činnost na úkor životního prostředí, nebo o obří daňové podvody.

Tak obrovské množství odpadu by se v malém Česku jen těžko tak dlouho skrývalo. Proto Geuss soudí, že část vykazovaného nebezpečného odpadu mnohdy ani neexistuje a je jen zástěrkou pro vycucávání státní kasy na DPH a umělých nákladech.

„Předáno” neznamená likvidaci

Ministerstvo životního prostředí má přitom už léta nebezpečné odpady za statisticky zlikvidované už tím, že se evidují jako „předáno jiné firmě“, i když fakticky o likvidaci nejde.

Jednatelé dotčených firem, když už se k nim ČIŽP nakonec propracuje, se postihů očividně nebojí.

„V systému řetězení firem, kdy si odpad předávají evidenčně a fakturačně, máme případy, kdy jsme se dopátrali poslední firmy v řetězci, ta se ale odmítá podrobit kontrole, neposkytuje dokumentaci,“ uvedl Kůs.

K převzetí odpadu mají tyto společnosti oprávnění na základě toho, že provozují tzv. mobilní zařízení pro nakládání s odpady. To jsou mimo jiné i běžná nákladní vozidla.

„Provozovatel nákladního vozidla je pak oprávněn přebírat od ostatních subjektů odpady, včetně nebezpečných. To je přesně ta firma, na niž vyšel černý Petr. Všichni, kdo jí evidenčně ty odpady předávali, byli z obliga a firma s nákladním vozidlem s námi přestala zcela komunikovat. A kde je fyzicky ten odpad? Nevíme, absolutně nevíme. Můžeme i spekulovat, zda ten odpad vůbec skutečně existoval a nejednalo se daňové machinace s cílem vytvářet fiktivní náklady,“ shrnul jeden z mála zachycených případů Kůs. Konkrétní být ale nemůže, protože věc řešila policie a je pořád u soudu.

Jen 70 inspektorů

Na ministerstvu financí (MF) překvapivě o daňových podvodech pomocí odpadů nemají tušení. Na otázku Práva, zda evidují případy, kdy bylo předávání odpadu od firmy k firmě zneužito k podvodům, analytici MF vzkázali, že o ničem nevědí.

Potíž je v tom, že ČIŽP nemá dost cifršpiónů, kteří by spletité řetězce odpadových společností rozklíčovali. Celkem je v ČR podle ČIŽP evidováno na 1,5 miliónu subjektů, které odpady produkují nebo s nimi nakládají. Nejedná se tak jen o velké firmy, ale i o živnostníky. Na kontrolu je přitom jen 70 inspektorů ČIŽP. Ročně v odpadech provedou tři tisíce kontrol.

U nebezpečných odpadů by se měl zavést systém podobný výkupnám kovů v tom smyslu, že podnikání s nimi se omezíErik Geuss, ředitele ČIŽP

„Chceme proto i v ochraně životního prostředí vytvářet meziresortní spolupráci na principu daňové Kobry. Na zmapování je třeba vyčlenit meziresortně skupinu lidí, která nebude pracovat jen v terénu, ale především analyticky, aby v řetězci postupovali vždy až k té poslední firmě a na ni se pak kontrola mohla zacílit,“ informoval Geuss.

Ten hodlá inspekci posílit o dvě desítky analytiků. Procházeli by internet, rejstříky a řetězy rozplétali. Pak by dávali podněty na živnostenské úřady, aby subjektům odebraly oprávnění, jestliže neprokážou, kde odpad řádně skončil.

„Stejné kontrolní kompetence jako ČIŽP mají také obce s rozšířenou působností a krajské úřady. Zatímco však ČIŽP udělala v jednom kraji na tři stovky kontrol, tak kraj za stejné období jen dvě. Je to dáno i tím, že se v kraji lidé znají,“ konstatoval Geuss.

Likvidace není naložit na avii

Když se ministerstvo životního prostředí pokusí prosadit, aby byl omezen mobilní výkup nebezpečného odpadu, narazí na hlasy, že je to omezování podnikání.

„Velmi by pomohlo, kdyby nebylo možné se nebezpečného odpadu zbavit prostě tak, že ho někomu naložíte na avii. I u nebezpečných odpadů by se měl zavést systém podobný výkupnám kovů v tom smyslu, že podnikání s nimi se omezí,“ míní šéf zelené inspekce.

„Původce nebezpečného odpadu by měl mít vždy za něj odpovědnost, dokud skutečně neskončí ve spalovně nebo na recyklaci,“ míní rovněž Kůs.

Podle něj už velké odpadové firmy začínají zjišťovat, že jim provozovatelé mobilních zařízení křiví trh, protože nabízejí „papírovou“ likvidaci odpadu za ceny, za něž nelze odpad reálně a legálně zlikvidovat.