„Houby víceméně nerostou, ve středních Čechách nerostou vůbec, takže například v Brdech na houbu nenarazíte. V lesích to občas vypadá, jako by ani houby nikdy nerostly,“ řekla Novinkám mykoložka Švecová. „S trochou štěstí narazíte na nějakou dřevokaznou houbu,“ uvedla s nadsázkou.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Trošku odlišná je situace v pohraničí a zejména v severních Čechách. „Tam už na houbu můžete narazit, ale rostou pouze v místech, kde se drží voda a na severních svazích. Obecně ale spíš platí, že najít houbu se rovná velkému štěstí,“ doplňuje Švecová s tím, že malé množství hub se dá najít i na Vysočině.

Z toho mála, co dá v lesích najít, dominují muchomůrky a hřiby. „Lišky obecné například letos vůbec nerostou. Rostou jen lištičky pomerančové, které sběrači za lišky často zaměňují, my ovšem jejich konzumaci, i kvůli nevalné chuti, nedoporučujeme,“ odpověděla mykoložka.

Naděje na obrat?

Na facebookové stránce Houby se sice najdou uživatelé, kteří se chlubí plným košíkem pravých hřibů, valná většina si ovšem stěžuje, že lesy jsou prázdné. „U nás v lese je to v útlumu, dnes jsme jen paběrkovali, našli jsme jen starší nebo polovysušené kusy. Prostě špatný...,“ napsala například uživatelka Markéta.

Naději sběračům hub dává meteoroložka Dagmar Honsová. „Kvůli ranním mrazíkům a suchu bych tento víkend na houby rozhodně nechodila. V příštím týdnu by se ovšem měla situace obrátit. Mělo by více pršet a také ranní teploty by měly stoupnout,“ řekla Novinkám Honsová s tím, že nejvíce hub by mělo začít růst v druhé polovině října.

Takovou změnu by jistě uvítali i pořadatelé výstav hub, kteří zatím neprožívají právě nejšťastnější období. „V Praze jsme museli výstavu dokonce zrušit, protože dovážet sem exponáty z pohraničí by pro nás bylo ekonomicky náročné,“ dodala Švecová.

Některé výstavy hub sice v Česku probíhají a je na nich zastoupeno i téměř 150 druhů. Problém podle mykologů ovšem tkví v tom, že většina je na nich zastoupena jedním, maximálně dvěma exempláři.