Návrh ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) ústavně-právní výbor Sněmovny nedoporučil. Dienstbier volá po koaliční radě. Tvrdí totiž, že vládní poslanci nechtějí dodržovat vládní prohlášení.

„Nejsem rád, že neprošlo, aby ombudsman mohl podávat antidiskriminační žalobu. Myslím, že je to důležitý nástroj v ochraně lidských práv, a počítá s tím i vládní prohlášení. Na toto téma bude ještě jednání na koaliční úrovni. Protože zákon provádí priority z vládního prohlášení, čekal bych koaliční podporu,“ řekl Právu ministr.

Proti původnímu znění návrhu prý hlasovali na výboru zejména poslanci z hnutí ANO, kteří se připojili k postoji opoziční TOP 09. V původním návrhu Dienstbier žádal, aby veřejný ochránce práv mohl podávat ústavní stížnosti, antidiskriminační žalobu a měl právo domáhat se součinnosti nejen od úřadů, ale i od soukromých firem. Výbor však nakonec doporučil jen přiznat ombudsmanovi možnost podat ústavní stížnost, a to po projednání celé věci v petičním výboru Sněmovny.

Čtěte také:
Realitní makléřka čelí žalobě kvůli diskriminaci
Šabatová to schytala za hidžáby

K situaci se Šabatová vyjadřovat nechtěla. „Na hodnocení je zatím brzy. O konečné podobě novely bude ještě Sněmovna jednat. Nechci proto předbíhat událostem a počkám až na výsledek, kdy bude zřejmé, co se předkladateli podaří či nepodaří prosadit,“ uvedla pro Právo.

K ÚS ano, ale jen s požehnáním výboru

Již dříve se však nechala slyšet, že možnost podat antidiskriminační žalobu by byla pro veřejného ochránce práv užitečný nástroj. Vztahoval by se na ty diskriminované, kteří by sami neměli prostředky se soudně bránit. Šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) považuje za úspěch vůbec to, že zákon poslanci doporučili ke schválení, byť v pozměněné formě.

Jeroným Tejc

Jeroným Tejc

FOTO: Petr Horník, Právo

„Na základě toho, jaká je nálada ve Sněmovně ve vztahu k ombudsmanovi a zákonu, který byl málem zablokován v samém počátku, považuji za úspěch, že byl s pozměňovacími návrhy doporučen, byť byl okleštěn,“ řekl Právu Tejc.

Ombudsmanovi poslanci přiznávají pravomoc obrátit se na Ústavní soud s žádostí o zrušení zákona nebo jeho částí, které mohou být protiústavní. „Tento návrh byl schválen v mnou navržené verzi, že ombudsman tak nesmí učinit sám, ale musí se nejdříve obrátit na petiční výbor Sněmovny. Ten tu věc musí projednat,“ dodal Tejc. Nechuť poslanců rozšířit Šabatové pravomoci vyplývá prý z jejich nesouhlasu s jejími postoji.

„Nepochybně z rozhovorů s poslanci plyne, že jejich opatrnost v rozšiřování kompetencí ombudsmana je způsobená nespokojeností z fungování úřadu pod paní Šabatovou,“ poznamenal Právu Tejc.

Jeho soc. dem. kolega Jan Chvojka s ním souhlasí: „Původní verze zákona, která se týkala ústavní stížnosti, se nelíbila ani některým koaličním poslancům. Tato verze je lepší.“

Řada poslanců nemůže Šabatové zapomenout její postoj k nošení muslimských šátků ve školách (byla proti tomu, aby je škola zakazovala) a k otázce pronajímání bytů. Považovala totiž za diskriminaci, když Romce makléřka na žádost majitele nemovitosti odmítla pronajmout. Šabatová kauzu označila za ukázkovou diskriminaci, poslanci zase za právo vlastníka nemovitosti vybrat si svého nájemce.

Dienstbierův návrh mají poslanci projednat ve Sněmovně ve druhém čtení. Zda přijde na řadu již na schůzi v září, však nelze vzhledem k plnému programu odhadnout.