Jen za minulý týden cizinecká policie zadržela pět převaděčů.

„Poslední provázel čtyři osoby. Okamžitě byl obviněn a za spáchání trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice byl nepodmíněně odsouzen k šesti měsícům vězení, propadnutí věci a po odpykání trestu k vyhoštění z České republiky,“ popsala Právu osud posledního zadrženého převaděče mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

V některých případech zaplatili migranti převaděči za cestu z Maďarska do Vídně až dva tisíce eurKateřina Rendlová, mluvčí cizinecké policie

Přestože paragraf 340 umožňuje uložení trestu v rozmezí dvou až dvanácti let, zatím české soudy využívají té nejnižší trestní hranice.

„Trestáni jsou zatím v prvním odstavci, v té nejmírnější formě. Vyšší tresty by padaly v organizované skupině, nebo pokud by způsobili smrt. Významný je ovšem peněžitý trest, tedy propadnutí majetku. V praxi to znamená, že jsou převaděčům okamžitě zabaveny peníze, které mají u sebe. A to mnohdy není málo,“ naznačila Rendlová výnosy, které nelegální migranti často svým převaděčům předají i před cestou.

O žádný levný výlet se skutečně nejedná. Cesta do vysněné evropské země vyjde zhruba na 40 tisíc korun za osobu.

„Ze zkušeností policistů lze říci, že si převaděči berou na osobu zhruba 1500 eur. V některých případech zaplatili převaděči až dva tisíce eur za cestu z Maďarska do Vídně. V posledním případě zadržený muž vyinkasoval po 900 eur od tří osob s tím, že čtvrtý mu je dá až v cíli. Převaděči bylo tedy ihned zabaveno zhruba 73 tisíc korun,“ prozradila mluvčí cizinecké policie.

Žádný Čech

Kdo jsou tito obchodníci, či zachránci, a jak se ke svým klientům chovají, policisté nedokážou přesně určit.

„Zadržení převaděči jsou různé státní příslušnosti. Jsou to Maďaři, Litevci, Nizozemci, Afgánci i Švédové. Mezi zadrženými není žádný Čech. Ale i když mají různá občanství nebo povolení k pobytu ve zmiňovaných zemích, většinou jsou to původně krajani nynějších uprchlíků,“ popisuje mluvčí cizinecké policie.

Udělají skoro vše, aby se dostali tam, kam potřebujíKateřina Rendlová, mluvčí cizinecké policie

Jak dodává: „Těžko říci, jak se převaděči k migrantům chovají během cesty. Až na výjimky normálně sedí na sedadle, nikde se neschovávají. Rozhodně nejde o obrázek například z filmů, kdy by cestovali schovaní v krabicích od banánů. Nicméně byli by toho nejspíš schopni. Udělají skoro vše, aby se dostali tam, kam potřebují.“

Takovou výjimku se podařilo odhalit policistům v pátek na Plzeňsku, kde v dodávce, v nákladovém prostoru, cestovalo 48 uprchlíků. [celá zpráva]

Ještě větší skupinu, a to 66členou zadrželi policisté v mezinárodním vlaku Metropol na Břeclavsku v noci ze soboty na neděli.

Pořád platí, že přes nás prochází stále větší skupinky uprchlíků, v nichž jsou častěji ženy a děti. Jen za uplynulý víkend policie zadržela na území republiky 235 běženců. Za celý týden to bylo 372, což zvýšilo denní průměr na 53 zadržených migrantů.

Organizacím pro uprchlíky chybějí peníze

Přestože z příchodu uprchlíků už mnohé Čechy jímá panika několik měsíců, administrativa Ministerstva vnitra ČR přípravu finanční pomoci na náklady organizacím, které uprchlíkům pomáhají, podcenila. Přitom, aby mohlo jejich začleňování nebo jakýkoli jiný posun v klidu fungovat, je nutné právní vyřízení jejich statusu.

„Do června jsme čerpali peníze z Evropského návratového fondu. Na to měl navázat AMIF – Azylový, migrační a integrační fond, jenomže na ministerstvu ne snad ze zlého úmyslu, ale administrativně to nestihli připravit, a tak bude možné peníze čerpat až v lednu. A žádné české peníze na tuto pomoc nejsou. Nyní tedy naše návštěvy financujeme z vlastních zdrojů,“ řekl Právu ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek.

Vysvětlil následky nedostatku financí: „Místo návštěvy každý týden jezdí naše pracovnice do zařízení pro uprchlíky jednou za čtrnáct dní. Přitom už předtím denně poskytovaly právní pomoc a radu padesáti klientům za den.“

V tuto chvíli jsou zařízení pro uprchlíky zaplněné podle ředitele OPU vesměs Syřany a Iráčany. „V převážné většině jde o velké rodiny s dětmi. Mladí muži tam také jsou, ale jsou to Afgánci. Žádní svalnatí Afričané, jak hovoří v některých kruzích,“ dodává Rozumek.