„První písemná zmínka o hradu Zvíkov je z roku 1234, kdy jej založil Přemysl Otakar I. jako středověký gotický hrad. Osídlení ostrohu nedaleko soutoku se však datuje mnohem dříve, již z mladší doby kamenné,“ uvedl průvodce hradu Vít Fučík.

Snad nejvíce hrad proslavil král Karel IV., který zde jeden čas, před dostavbou Karlštejna, měl uchovávat korunovační klenoty. Postaral se o rozsáhlou opravu hradu. Současná podoba Zvíkova je goticko-renesanční z doby po roce 1880, kdy byly prováděny regotizační zásahy. Posledními majiteli, kteří Zvíkov obývali, byl rod Švamberků. Ti provedli na chátrajícím hradě rozsáhlé renesanční úpravy.

Strašidelný rarášek a tajemné znaky

O Zvíkově se mluví jako o mystickém a legendami opředeném hradu. Největší pozornost přitahuje čtyřhranná věž, nazývaná Hlízová nebo také Markomanka. Uvnitř je korunní síň, v níž měla především za doby Švamberků strašit Rarášek, a mnozí si myslí, že je tomu tak dodnes. rarášek je prý jakýsi duch, který na konci 16. stoletívyhnal dělníka, který hrad opravoval.

Pověra dokonce praví, že kdo by ve zmíněném sále strávil noc, do roka zemře. Může za to právě raráškovo prokletí.

Název Zvíkovský rarášek je známější díky hře Ladislava Stroupežnického, v níž však jde o soukromé rodinné trampoty členů rodiny Švamberků.

Další záhadou jsou tajemné znaky v kamenných kvádrech, ze kterých je věž postavena. Celkem 36 znaků je pouze na jedné straně věže. Na to, proč nejsou i na druhé straně Markomanky, zatím nikdo odpověď nenalezl. Žádné podobné znaky však na jiném středověkém hradě v České republice nenajdeme.

„Někteří návštěvníci zde cítí různé energie a považují Hlízovou věž za mystickou a ezoterickou. Chodí sem i výpravy, které čerpají z věže energii. Kdysi zde dokonce filmařům při natáčení nefungovala technika,“ popsal Fučík.

Traduje se, že ve fotoaparátu a mobilech se záhadně vybijí baterie a v příslušných místech je ovlivněna jejich činnost.