Nepřišel mu příspěvek na bydlení včas, tak spáchal sebevraždu

Zabít se rozhodl muž, který žil na ubytovně osm let, ve čtvrtek 25. června, když mu nepřišel příspěvek na bydlení.

Podle tzv. přílepku Zákona o pomoci ve hmotné nouzi, který platí od začátku roku, měly být totiž tyto dávky vypláceny až na základě souhlasu obce. A právě Ostrava-Mariánské Hory se tento měsíc podle Platformy pro sociální bydlení rozhodla nevydat souhlas nikomu.

„Ráno nenašel na poště ve schránce peníze na bydlení, které mu pravidelně chodily. Pokoušela jsem se mu říct, že na ubytovně může zůstat, ale nepodařilo se mi ho uklidnit. Během dne se pokoušel prodat něco z toho, co měl, a sehnat od spolubydlících i dalších lidí prostředky,“ řekla Eva Verbová, vrátná ostravské ubytovny.

„V devět večer pak, bohužel, v panice ze ztráty bydlení vyskočil z okna a zemřel,“ dodala k tragédii vrátná.

Na otázku Práva, zda i někdo další z ubytovaných trpí podobnými obavami, Verbová odpověděla překvapivě.

„Když někdo spáchá sebevraždu, je to samozřejmě hrozné. Všech tady se to dotklo, ale nikdo tady podobně nesmýšlí. Ani už nemá důvod. Doplatky nakonec totiž všem přišly. Jen se prý zpozdily.“

Zákonodárci minulý rok odsouhlasili přílepek k novele Zákona o pomoci ve hmotné nouzi, který podmiňuje výplatu doplatku na bydlení na ubytovně souhlasem obce.

Zejména v Moravskoslezském kraji se v důsledku toho dostalo již několik tisíc lidí do kritické situace. Obce totiž neměly konzistentní postoje – a některé malé obce se dokonce rozhodly nevydat souhlas nikomu.

„Dosud se to týkalo jen nových smluv. Staré dobíhaly. Až v červnu nastala dramatická situace, kdy bylo ohroženo nedoplatkem 17 tisíc lidí. A to chci upozornit na to, že dnes v ubytovnách žijí rodiny s dětmi, senioři a často také psychicky nemocní lidé, kteří se neléčí,“ řekl Právu Kumar Vishwanathan, ředitel Vzájemného soužití a člen Platformy.

„Naštěstí většina starostů s tímto přílepkem k zákonu nesouhlasila, protože obec nemá odkud brát informace o jednotlivých případech,“ dodal Vishwanathan.

„Ale co vím, v červnu vydaly zamítavé stanovisko na výplatu doplatku na bydlení Ostrava-Mariánské Hory, Bohumín, Ostrava-Přívoz a snad i další malé obce.“

Ani mluvčí Úřadu práce (ÚP) ČR Kateřina Beránková nedokáže vyjmenovat obce, které se plošně rozhodly nevydat souhlas s doplatky. „Tento seznam Úřad práce ČR nemá k dispozici. A obávám se, že ani nikdo jiný. Navíc v řadě případů se zatím obce nevyjádřily,“ sdělila Právu Beránková.

Podle údajů ÚP ČR vydaly obce k 22. červnu 6343 souhlasných a 952 nesouhlasných stanovisek k doplatku na bydlení. ÚP ČR odeslal obcím asi 12 tisíc žádostí. Nejvíce nesouhlasných rozhodnutí zaznamenali v Moravskoslezském (443) a Středočeském (139) kraji.

Přílepek k zákonu měl původně zabránit zločineckým praktikám podnikatelů, kteří vydělávali na chudobě, stavěním ubytoven vytvářeli ghetta, dožadovali se vysokých nájmů a často nájemníkům za utržené peníze ani neposkytli elektřinu a plyn. Jenomže nová moc v rukou obcí se úplně neosvědčila, a tak byla v červnu shůry omezena.

„Ministerstvo vnitra po půl roce změnilo své stanovisko v tom duchu, že souhlas obce je nyní jen jedním z kritérií, podle kterých bude úřad práce rozhodovat při udělení či neudělení doplatku na bydlení,“ uvedla ministryně Michaela Marksová (ČSSD).

„I nadále však v případech, kdy různí podnikatelé s chudobou stavějí v obcích proti vůli starostů a občanů nové ubytovny, a vytvářejí tak vyloučené lokality, nepředpokládám, že bude souhlas s vyplacením doplatku udělen,“ dodala ministryně.

Tedy i pokud obce neudělí souhlas s vyplacením doplatku na bydlení, není důvod ztrácet hlavu.

„I když obec vydá nesouhlasné stanovisko, může Úřad práce ČR, po pečlivém zvážení a prověření všech skutečností, a bude-li se jednat o případ hodný zvláštního zřetele, doplatek na bydlení poskytnout. Pokud jej nepřizná nebo rozhodne o jeho odejmutí, má klient možnost dosáhnout po omezenou dobu na dávku mimořádné okamžité pomoci. Podmínkou je, že sám projeví snahu aktivně řešit svou situaci,“ vysvětlila Beránková.