Toto kuriózní ustanovení v sobě skrývají stanovy hnutí, které jsou veřejně k dispozici na webu hnutí. „Dalšími podmínkami vzniku členství jsou uplynutí nejméně dvouleté čekatelské lhůty, po kterou je čekatel registrován v pozici čekatele v registru čekatelů,“ píše se ve stanovách. V odůvodněných případech může předsednictvo tuto lhůtu zkrátit.

Paradoxně si lídr Okamura nedávno liboval, že zájem o členství v jeho straně roste, a sliboval tisícihlavou členskou základnu. „Zájemců registrujeme za uplynulý měsíc tisíce, takže je zcela zřejmé, že v dohledné době budeme registrovat členskou základnu v řádu tisíců osob a mnoha regionálních organizací,“ uvedl nedávno Okamura.

Podle stanov to ale vypadá, že jeho hnutí bude mít nějaké členy až v roce 2017, tedy nedlouho před dalšími sněmovními volbami.

Žádná práva, jen povinnosti

A rozdíl mezi čekatelem a členem hnutí je podle všeho podstatný: pouze členové hnutí totiž mohou založit Konferenci, podle stanov nejvyšší stranický orgán. A čekatel nemá na rozdíl od člena podle stanov žádná práva, pouze povinnosti platit členské příspěvky, řídit se stanovami a předpisy hnutí a prosazovat jeho volební program.

Okamura a jeho dva věrní budou mít po dobu dvou let úplnou kontrolu nad financemi nového hnutí: podle stanov odpovídá předsednictvo za majetek hnutí a hospodařením je pověřený jen předseda.

Právě nesrovnalosti s hospodařením stály zřejmě za rozpadem Úsvitu: poslanci kolem Marka Černocha tehdy Okamuru obvinili, že hnutí tuneloval.

Okamura na oplátku uváděl, že jeho bývalí kolegové měli sami zálusk na milióny ze státního příspěvku, a proto v Úsvitu provedli puč. Obě strany sporu tehdy vytahovaly na světlo podezřelé smlouvy a faktury, které měly nestandardní zacházení s penězi dokazovat.