Hlavní obsah

Kvůli změně zákona se mohou tisíce lidí ocitnout na ulici

Žádné dluhy vůči městu, trvalé bydliště v místě a alespoň rok, kdy měl žadatel zaměstnání. To jsou většinou kritéria, na jejichž základě radnice rozhodují o udělení finanční pomoci na bydlení lidem, kteří dlouhodobě bydlí v soukromých ubytovnách. Od května jim to umožňuje zákon. Pokud obce a města příspěvek nepotvrdí, může se např. jen v Ostravě a Bohumíně na ulici najednou ocitnout až sedm tisíc lidí.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Dávky na bydlení i nadále vyplácejí úřady práce, nově je ale podmínkou souhlas příslušného úřadu, potvrzující, že příjemce skutečně bydlí na ubytovně.

„Kroutili jsme na jednání rady města nad tou úpravou zákona hlavou,“ řekl Právu starosta Chebu Petr Navrátil (ČSSD). „Můžeme sice povolit vyplacení dávek na bydlení, ale nemáme k tomu žádné informace. Od úřadu práce dostaneme pouze jméno žadatele a název ubytovny. Jak z toho máme usoudit, zda opravdu žadatel sociální dávku potřebuje?“ divil se Navrátil.

Změna zákona vznikla především proto, aby z hmotné nouze lidí bez bydlení netěžili podnikavci, kteří do jednoho pokoje na ubytovně přihlásí několik lidí a dostávají sociální dávky od státu rovnou na účet.

Žadatele odmítli

„Pokud příspěvky odmítneme potvrdit všem na soukromých ubytovnách, tak tady máme problém s bezdomovci. Když je všem přiřkneme, tak se tím problém neřeší,“ dodal Navrátil.

Už 32 žádostí smetli ze stolu radní např. v Zábřehu na Šumpersku, sedmnáct ve Větřní na Českokrumlovsku, jedenáct v Aši. Zábřežský starosta František John (KDU-ČSL) řekl Právu, že pro individuální posouzení radní vycházeli především z kritérií, jako je počet přestupků evidovaných městskou policií, dluhy vůči městu, vztah žadatelů k němu a jejich věk. V Zábřehu jsou čtyři ubytovny provozované soukromými subjekty, stejně jako ve Větřní.

Starostové by měli být soudní. Jestli nebudou, tak o ničem nebudou rozhodovat
ministryně práce Michaela Marksová

„Hlavním důvodem zamítnutí bylo, že nemáme informace, abychom o podobných dávkách pro jednotlivce mohli vůbec rozhodovat. Nevíme, jestli se snažili alespoň v minulosti pracovat, jaké mají záznamy v trestním rejstříku a podobně,“ sdělil Právu starosta Větřní Antonín Krák (ČSSD).

„Úprava zákona, kdy má rozhodovat město bez podkladů o žadatelích, je nesmyslná a nic neřeší,“ postěžoval si starosta Aše Dalibor Blažek (HNHRM) s tím, že u nich všechny žádosti zamítli.

Nevytvářet nové bezdomovce

„Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová nám napsala, abychom byli při posuzování žádostí vstřícní a nevytvářeli jsme nové bezdomovce. Podle zákona má ale každý člověk své trvalé bydliště a tam by se o něj měli postarat. Nechceme dávat souhlas těm, co migrují po republice a teď jsou třeba zrovna tady,“ vysvětloval Blažek.

Ministryně Marksová bude o problému jednat se Svazem měst a obcí České republiky. „Chci se s nimi dohodnout na nějaké novele, která by vyhovovala starostům a starostkám, ale která by také zaručila, že se tady nebudou vyrábět bezdomovci,“ řekla Právu Marksová při návštěvě Stodu na Plzeňsku. Novela by podle ní mohla být hotová během několika měsíců.

Ministryně připomněla, že pro stávající podobu příslušného zákona hlasovala naprostá většina poslanců i senátorů, z nichž řada působí či působila v komunální politice.

„To, jak to nastavily přechozí vlády, spočívalo v tom, že se člověku, který chtěl vydělat na byznysu s chudobou, vyplatilo koupit starý dům, udělat z něj ubytovnu, stát tam dával doplatek na bydlení a starostové tomu mohli jen bezmocně přihlížet, i kvůli tomu se ten pozměňovací návrh schválil,“ uvedla Marksová.

Podle ní by radnice měly k vyplácení doplatků na bydlení přistupovat rozumně. „Jestli chtějí starostové zodpovídat za občany na území své obce, tak by se měli zodpovědně chovat. Měli by být soudní,“ dodala Marksová.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám