Hlavní obsah

Volební ticho vypukne v Česku za 12 let

– Praha
Právo, Jan Rovenský

Rok ticha před hlasovací smrští. Letošek je posledním rokem klidu pro lidi i politické strany od permanentní volební kampaně. Příštích jedenáct let půjdou občané k urnám celkem 19krát, vždy nejméně jednou za rok. Od voleb si Česko „oddychne“ až za 12 let - v roce 2027.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Už nyní partaje pomalu rozjely přípravy na volby do krajských zastupitelstev, o kterých se bude rozhodovat příští rok, společně s obměnou třetiny Senátu.

Následovat budou sněmovní volby v roce 2017, pokud nebudou volby předčasné.

Třikrát půjdou lidé k urnám v roce 2018 – v lednu se bude rozhodovat o prezidentovi, na podzim budou obecní volby a dvě kola voleb do Senátu. Přitom dvanáct měsíců bez voleb bylo kromě letoška poměrně nedávno, v roce 2011.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Nebude to ale jen o nápor na trpělivost lidí, ale i na stranické kasy. Například hnutí ANO Andreje Babiše dalo na sněmovní volby v roce 2013 celkově 119 miliónů, pak na evropské 24,3 miliónu, na senátní 16,5 miliónu a na komunální 48,5 miliónu korun.

ČSSD eurokampaň přišla na 26,1 miliónu korun, obecní volby stály 53,5 miliónu, senátní 45,4 miliónu a sněmovní 87 miliónů. Podle premiéra a lídra ČSSD Bohuslava Sobotky bude volební maratón náročný, ale stranickou pokladnu prý nevyluxuje.

„Hlasy se nechystáme kupovat prostřednictvím drahých kampaní. Nejde o peníze, rozhoduje věrohodný program a silné osobnosti. A právě na hledání dobrých budoucích kandidátů soc. dem. se chci soustředit. Také tím, že ČSSD víc otevřeme a získáme nové členy,“ uvedl pro Právo.

Kalousek: Duchovní hostiny

Ministr financí Babiš přiznal, že ANO bude muset šetřit a kandidáti si budou muset shánět peníze. Dotaz, jestli ho jedenáctiletý volební maratón nepoloží, když dosud vždy hrál hlavní úlohu v kampani, ho rozesmál.

„Myslím, že to se mě nebude týkat, zaměřuji se na krajské a pak sněmovní volby. Díky opozici, která používá naše hesla a dělá nám kampaň, jsme se už vkořenili lidem do podvědomí. Snad tedy už nebudeme muset na propagaci dávat tolik peněz,“ řekl Právu.

A první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek pro Právo reagoval: „Budeme mít všichni volby častěji než hostiny. Koneckonců bude se jednat o hostiny duchovní.“

Podle politologa Jiřího Peheho lze jen těžko říci, že by demokracie bylo přespříliš. „Je to určitá škola demokracie, lidé budou muset vážit svá rozhodnutí. Potíž je v tom, že občané nezřídka rozlišují různé úrovně voleb a ty nižší pak přerůstají v řešení nevyřešených celonárodních sporů, což má destabilizující efekt na vládu,“ řekl Právu.

Politolog Jan Bureš přiznává, že příliš časté volby obecně vedou k poklesu účasti. Náročné to podle něj bude i pro strany, a to nejen finančně, ale i personálně a programově.

Strany budou těžko hledat nové tváře

Jako pozitivní vidí možnost, že se politika otevře nezávislým osobnostem, protože si strany nebudou moci dovolit recyklovat známé tváře. Bureš ale varuje před programovou vyprahlostí.

„Jestliže strany budou muset opakovaně předkládat nová hesla a programy, tak se budou snažit zaujmout neotřelými populistickými nápady a stále konkrétnějšími sliby v oblastech, do kterých politika nezasahovala. A pokud se nezlepší nízká úroveň kvalifikace dnešních politiků, tak to nebude nic dobrého,“ podotkl.

Politolog Tomáš Lebeda poukázal na to, že zájem o volby bude daný hlavně naléhavostí politických událostí. „Je pravda, že častější volby nepřidají klidu na vládnutí. Mezi koaličními stranami bude větší napětí, jak budou bojovat o hlasy voličů,“ uvedl.

Reklama

Výběr článků

Načítám