Důvod k omluvě nevidí 67 procent dotázaných, podle 82 procent respondentů by se vyhnaným lidem neměl vracet majetek. Násilí vůči německým spoluobčanům však označilo za nespravedlivé 78 procent respondentů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Autoři průzkumu, jehož se v průběhu května zúčastnila tisícovka dotazovaných, konstatovali, že téma odsunu je i 70 let po skončení druhé světové války stále živé. Dvě třetiny respondentů si myslí, že sudetští Němci se stále snaží získat své majetky v Česku a že v této aktivitě budou pokračovat.

„V ČR dnes žije zhruba 40 000 tzv. sudetských Němců. Ve sbírce Paměť národa jsme již zaznamenali příběhy takřka stovky z nich a často jsme se přitom setkali s kontroverzními reakcemi veřejnosti,“ komentoval výsledky průzkumu zakladatel sbírky Paměť národa Mikuláš Kroupa.

„Češi dnes odsun považují za spravedlivou odplatu, přičemž zároveň odsuzují násilí s ním spojené,“ doplnil ředitel agentury NMS Ondřej Veis.

„Zároveň zde ale evidentně dospívá generace, pro kterou je odsun nepřijatelný," dodal Kroupa.

Zastánci, odpůrci a opatrní
Podle autorů průzkumu lze ve společnosti identifikovat tři názorové skupiny – zastánce, odpůrce a opatrné.
Zastánci – 22 % respondentů
• Rozhodně vyjadřují svůj souhlas s odsunem. Necítí potřebu odsun jakkoli odčinit či se za něj omluvit.
• Deklarují velmi dobré znalosti o historii odsunu. Výrazně častěji se o něm dozvěděli od přímého svědka odsunu.
• 66 % podporovatelů jsou muži, výrazně častěji se jedná o věkovou kategorii 45-54 let s nižším vzděláním. Téměř polovina z nich žije ve městech do 5 tis. obyvatel. Oproti ostatním skupinám žijí zastánci odsunu zejména v Ústeckém a Jihomoravském kraji.
Odpůrci – 32 % respondentů
• S odsunem nesouhlasí a pochybují o jeho nevyhnutelnosti. Podporují vrácení majetku a omluvu německému obyvatelstvu.
• Deklarují pouze základní povědomí o historii a okolnostech odsunu, oproti ostatním získali v menší míře znalosti ve škole.
• 56 % z odpůrců tvoří ženy. Oproti ostatním skupinám jsou výrazně častěji zastoupeny věkové kategorie 18-24 a 55-64 let, žijící v Praze.
Opatrní – 46 % respondentů
• K problematice se staví opatrně, nemají tolik vyhraněné názory. Když mají vyjádřit názor, s odsunem spíše souhlasí.
• O odsunu vědí základní fakta, která se dozvěděli především ze školní výuky.
• Ve skupině opatrných jsou muži a ženy zastoupeni rovnoměrně. Častěji se jedná o lidi ve věku 35-44 let.
Zdroj: NMS Market Research a sbírka Paměť národa

Na rozpolcenost společnosti ukazuje i čerstvý případ z Brna. Zastupitelé města v úterý přijali deklaraci, v níž vyjádřili lítost nad odsunem německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce. Tehdy při pochodu z Brna do Rakouska zemřelo téměř 1700 lidí. Někteří politici však na přijatou deklaraci o smíření reagovali slovy, že by se za všechna příkoří měli omluvit Němci a Brno v návaznosti na to za odsun Němců.

"Sám pojem smíření znamená, že si ruku podávají obě strany. Ale kdo se omluvil za vyhnání Čechů na podzim 1938 na jižní Moravě, za statisíce popravených odbojářů v Kounicových kolejích, za transportované a zavražděné Židy a Romy z Brna?" uvedl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).