Zeman má profesory jmenovat ve čtvrtek. Jeho postup vysvětlil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Prezidenta republiky vedly k rozhodnutí mimořádně závažné důvody. V případě docenta Fajta to byly informace týkající se Komerční banky, které přinesla před časem MF Dnes. V případě docenta Eichlera působení v propagandistickém aparátu ČSLA (Československé lidové armády, pozn. red.) před rokem 1989 a v případě docenta Ošťádala předlistopadové kontakty na StB,” uvedl mluvčí na Facebooku.

Jiří Fajt je ředitelem Národní galerie a zároveň působí na Filozofické fakultě UK. Ošťádal je pedagogem na Katedře fyziky a povrchu plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK a Eichler působí na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE.

Jiří Fajt

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V případě šéfa Národní galerie (NG) Ovčáček narážel na zprávu z loňského roku, kdy MfD uvedla, že Národní galerie údajně navrhovala, aby víc než milión korun z několikamiliónového sponzorského daru Komerční banky sloužil jako příspěvek k tabulkovému platu ředitele NG Fajta. Ten se později ostře ohradil proti tomu, že by po sponzorovi požadoval milión korun jako roční příspěvek ke svému tabulkovému platu a celou kauzu označil za vykonstruovanou a absurdní. V nedávném rozhovoru pro Právo pak řekl, že „krátce před uvedením do funkce jsme se však s ministrem dohodli, že prozatím zůstanu na obvyklém tarifním platu. Důvodem byla nepřipravenost zdejší společnosti na podobná řešení. A právě této nepřipravenosti pak využili ti, kteří se mi nabourali do e-mailové schránky a vytáhli z ní jednu z několika verzí smlouvy o partnerství s Komerční bankou. Ta nebyla ani projednána, tím méně podepsána. Jednoznačně šlo o to, znevěrohodnit mě u veřejnosti.“ [celá zpráva]

„Postoj pana prezidenta mě vůbec nepřekvapuje a je zcela v intencích jeho snah Českou republiku proměnit v nejzápadnější východní despocii. Měl jsem za to, že jsem splnil veškeré zákonem předepsané povinnosti pro udělení titulu profesora, zjevně jsem však cosi důležitého opomněl, možná obětní dary,” sdělil v reakci Fajt.

Zima: Nebudeme si ho moct vážit

Podle Zimy prošli docenti z UK, tedy Fajt a Ošťádal, náročným jmenovacím řízením a Vědecká rada UK jejich jmenování doporučila jednoznačným poměrem hlasů.

„Jsem si jist, že oba docenti, jejichž odborná reputace v České republice i v zahraničí je nezpochybnitelná, splnili všechna kritéria potřebná podle zákonů a předpisů Univerzity Karlovy ke jmenování profesorem,” uvedl rektor.

„Smíříme-li se s tím, že prezident republiky nebude respektovat samosprávu vysokých škol, jež neoddělitelně patří ke svobodné, demokratické společnosti, nebudeme si moci vážit nejen jeho, ale ani sami sebe,” dodal Zima.

Tomáš Zima, rektora Univerzity Karlovy.

Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Předchozí Zemanův spor s akademickou obcí odstartoval v květnu 2013, když odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Zpočátku nechtěl sdělit, co ho k takovému rozhodnutí vedlo, nakonec uvedl, že je to údajně nevhodné chování Putny na veřejnosti.

Zeman za toto rozhodnutí sklidil kritiku z řad akademiků, politiků i široké veřejnosti a nakonec ustoupil. Putnovo jmenování nakonec podepsal, ale dekret mu odmítl předat. To za něj udělal tehdejší ministr školství Petr Fiala, dnes předseda ODS.

V reakci na tuto kauzu se uvažovalo, že by pravomoc jmenovat profesory přešla z prezidenta na ministra školství nebo předsedu Senátu, ale rektoři si přáli současný stav zachovat.

Tato pravomoc prezidentovi zůstane i podle novely vysokoškolského zákona, kterou nedávno schválila vláda.

Zeman má dlouhodobé spory s rektory vysokých škol. Dva z nich, Mikuláše Beka z Masarykovy univerzity a Libora Grubhoffera z Jihočeské univerzity, kvůli sporům dokonce přestal zvát na oficiální oslavy svátku 28. října na Hradě. Grubhoffera právě kvůli tomu, že se zastal Putny, a Bek zase nenechal Zemana vystoupit ve škole z obavy před volební agitací. Na oslavy poté nepřišli ani další rektoři.