„Ministerstvo spravedlnosti by se mělo starat o hadry na podlahu, ale v žádném případě by neměla mít výkonná moc tak velkou moc na jmenování soudců. To je dnes téměř patologický rys. Je načase zamyslet se nad soudnictvím v naší zemi,“ prohlásil Rychetský.

Otázku výběru, výchovy a jmenování soudců by měla od ministerstva převzít Nejvyšší rada soudnictví. „Ty hadry na podlahu, rozpočtové, ekonomické věci ať zůstanou výkonné moci. Ale rozhodování o tom, kdo bude soudit, to bych přenesl na orgán složený ze zástupců soudcovského stavu a jiných právnických profesí za součinnosti parlamentu, aby výsledkem byla prostupnost právnických profesí,“ dodal.

O tři až pět let by pak mohla mít podle Rychetského odloženou účinnost další změna: zavedení třístupňové instanční soustavy: nalézacích, apelačních a kasačních soudů.

Zároveň by Rychetský rád umožnil právníkům stát se soudci. „Soudcovský sbor je v současnosti moc uzavřen a jiný právník se tam nedostane,“ podotkl.

Tejc: Prezident by neměl sám jmenovat bankovní radu

Předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD) považuje za nejdůležitější nutnou změnu ústavy změnu jmenování bankovní rady. Domnívá se, že by to neměl mít na starosti pouze prezident, souhlas by měl k novým členům rady vyjádřit i Senát.

„To nejdůležitější je stabilní ústava. Já jsem ke všem novelám ústavy skeptický,“ dodal člen ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).