Státu došly pozemky na restituce

Ministerstvo zemědělství totiž připravuje návrh zákona, který již nepočítá s vydáváním pozemků restituentům, ale pouze s výplatou peněz. Obce by pak si musely stavební pozemky pro byty a domy od státu kupovat. Právě tyto dva návrhy ale část poslanců vidí jako sporné.

„Kvůli převodům pozemků v minulosti jsme dnes v situaci, kdy nemáme disponibilní majetek pro rozvojové programy státu,“ zdůvodnil svůj návrh Právu ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Počítá s tím, že stát musí mít ve své rezervě minimálně padesát tisíc hektarů.

Od roku 1999 převedl nebo prodal 661 tisíc hektarů půdy, což bylo o 150 tisíc více, než bylo v plánu. Jen v letech 2006 až 2007 se odstátnilo sto tisíc hektarů zemědělské půdy.

Jurečkův náměstek Jiří Jirsa (KDU-ČSL) uvedl, že část pozemků skončila v rukách developerů. O tom, kolik jich nakonec bylo, nemá podle šéfky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové úřad přehled.

„Člověku zůstává rozum stát, kde se stát dříve zbavoval majetku,“ řekl Právu Jirsa a přístup bývalých manažerů označil jako „po nás potopa“.

SPÚ nyní spravuje 165 tisíc hektarů, z nichž je z různých důvodů blokováno více než 81 tisíc hektarů, z toho 33 670 hektarů pro církevní restituce. Státní úřady a ministerstva přitom vyčíslily své požadavky na více než 290 tisíc hektarů, z nichž nejvíce chce ministerstvo životního prostředí.

Ačkoli Jurečka na jednání koaliční rady již přede dvěma měsíci nezaznamenal žádné výhrady, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl Právu, že nepůjde o jednoduchou věc. Debatu čeká i šéf klubu ANO a zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek.

„Nepochybným faktem je, že státu docházejí volné pozemky. Rozumím obavě ministra Jurečky, aby se stát nepřipravil o všechnu půdu, se kterou může disponovat,“ uvedl Sobotka.

Nelíbí se mu však, že by stát dával obcím bezplatně pozemky pouze pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejnou zeleň. „Podporoval bych ještě rozšíření i o pozemky určené pro výstavbu sociálních nebo startovacích bytů,“ podotkl.

Jurečka chce zabránit tomu, aby obce obratem prodávaly pozemky získané zadarmo za drahé peníze developerům.

Podle Herberta Pavery (TOP 09), starosty Bolatic na Opavsku, tomu lze předejít přísnými pravidly. „My jsme člověku převedli pozemek, až když na něm postavil dům,“ řekl Právu. „Pokud má návrh předcházet spekulacím, tak se obávám, že to bude mít přesně opačný výsledek,“ dodal poslanec.

Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik tvrdí, že kdyby lidé museli pozemky od obcí kupovat, klesne zájem o výstavbu rodinných domů v obcích. „Podle mě je to v přímém rozporu s rozvojem obcí,“ řekl Právu.

Problematické bude podle poslanců i rozhodnutí o nevydávání pozemků v restitucích, které se již táhnou od 90. let. Celkem byly vzneseny nároky za nevydané pozemky v hodnotě než osm miliard korun. Podle SPÚ je nevypořádáno 56 346 nároků za 558 miliónů.

S vydáváním pozemků ale Jurečka již nepočítá a chce je jen vyplatit. Stát má na to připraveno 560 miliónů korun. Připomněl, že finanční náhrady za nevydávané pozemky se průběžně vyplácejí. Stalo se to podle něho již ve třetině nároků. V penězích, směnkách a akciích byly vyplaceny téměř dvě miliardy korun.

Podle Maradové již SPÚ není schopen najít odpovídající pozemky pro 28 613 drobných restituentů, kteří drží nároky pod tisíc korun. Přitom jde o polovinu všech restitučních nároků.

Zbývá také vyplatit 44 nároků v hodnotě nad milión korun, dalších 53 mezi půlmiliónem a miliónem korun a dalších 574 mezi sto tisíci a půlmiliónem korun. Průtahy přitom často nejsou na straně restituentů, ale způsobil je stát, který jejich nároky zpochybňoval.

Sobotka by restituční tečku v Jurečkou navržené podobě podpořil. „Jde jen o to, aby náhrada nebyla vnímána jako nespravedlivá a aby byla přiměřená. O tom bude ještě diskuse, ale systémově si takové řešení dovedu představit,“ uvedl.

Podle exministra zemědělství Petra Bendla (ODS) však může být takové řešení v rozporu s ústavou. „Jestliže má někdo nárok na pozemek a nedostane ho, zatímco jiný žadatel uspěl, může se obrátit na Ústavní soud. Dosud je to na volbě restituenta, pak by už tuto možnost výběru náhrady neměl. Nevidím důvod, proč by restituce neměly doběhnout podle současných pravidel,“ řekl Právu.

Ani Kováčik Jurečkovu změnu nepodpoří. „Při současném růstu cen půdy a hladu po pozemcích nemusí být finanční náhrada dostatečná. To bude velký rozpor,“ je přesvědčen.

Podle Jurečky je výše náhrady stanovena zákonem. Lidé by tak dostali cenu spočítanou již v devadesátých letech, která je ale podstatně nižší, než je ta dnešní.