„Osoby s duševním postižením byly v minulosti vystavovány hrubým porušováním lidských práv, avšak jejich marginalizace a přezírání jejich lidských práv jsou již v současné době neakceptovatelné. Proto tyto osoby nelze nadále ze společnosti vylučovat, jejich lidská práva bagatelizovat a zacházet s nimi jen jako s objektem právní regulace a procedur,“ konstatovala soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

ÚS se problémem zabýval na základě případu z Prahy. Místní soud poslal nedobrovolně za zdi psychiatrické léčebny ženu trpící paranoidní schizofrenií. Nemocnou, která byla již několikrát v minulosti hospitalizována, převezla v srpnu 2013 sanitka za asistence policie do Psychiatrické nemocnice v Bohnicích s tím, že je nebezpečná sobě i svému okolí.

Obvodní soud pro Prahu 8 následně ženě ustanovil jako opatrovníka advokátku a zahájil řízení o přípustnosti dalšího držení ženy v léčebně. Znalec následně doporučil ústavní léčbu na dobu jednoho až dvou let.

Přestože se do jednání snažil vstoupit otec ženy, soud mu to neumožnil, soudem ustanovená opatrovnice se do soudního řízení nijak nezapojovala. Soud proto rozhodl o nedobrovolném umístění ženy na rok do léčebny, aniž by ženu viděl, verdikt se ani nenamáhal odůvodnit nebo ho doručit nemocné ženě.

Soudce by se měl s pacientem seznámit

Soudkyně Šimáčková se poté, co se případ dostal na její stůl, osobně za nemocnou vypravila a promluvila si s ní přímo v léčebně. ÚS ženě také ustanovil opatrovníka, který se specializuje na práva osob lidí s duševním postižením.

„Právo na osobní svobodu je jedno z nejvýznamnějších základních práv a k použití zákonných výjimek z tohoto práva je nutno přistupovat pouze za přísného dodržení všech stanovených podmínek. ÚS konstatoval, že soudce by měl člověka umístěného nedobrovolně ve zdravotnickém zařízení osobně zhlédnout a umožnit mu se k věci vyjádřit, a to zpravidla v rámci jiného jednání konaného přímo ve zdravotním ústavu,“ dodala Šimáčková.