„Nesouhlasíme s rozdělením Ukrajiny na dvě země. Podobnou situaci si dobře pamatujeme a Vy na ni narážíte,” odpověděl Babiš tazateli, který se pozastavil nad tím, že nevidí mnoho rozdílů mezi anexí Krymu Ruskem a zabráním Sudet po mnichovské konferenci v roce 1938.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Týkala se Československa a stala se v roce 1938. Ve jménu zachování 'míru' Západ Hitlerovi ustoupil a obětoval Československo, mimochodem zemi skvěle vyzbrojenou a schopnou ubránit se vojenské agresi,” pokračoval Babiš.

Vicepremiér a ministr financí připomněl, že ČR se sice připojila k sankcím proti Rusku, stojí ale o mírové řešení. Dodal také, že Západ není v postoji vůči Rusku jednotný.

„Nedodržují se jednotně sankce. Jako příklad uveďme překvapivý výskyt 'nežádoucích' ruských občanů na různých místech Evropy. Byli jsme také svědky rozdílného přístupu k přijímání sankcí,” dodal.

Západní země uvalily na Rusko ekonomické sankce a některým osobám zakázaly vstup na své území.

Nyní se vedle úpravy sankcí stále častěji hovoří i o možnosti dodávek zbraní, o které žádá ukrajinská vláda. Na východě Ukrajiny proti sobě stojí proruští separatisté a ukrajinská armáda. Obě strany se před časem dohodly v Minsku na příměří a stažení těžké techniky, z porušování klidu zbraní se ale dál navzájem obviňují.