Článek
Vojenské újezdy byly z restitucí zákonem vyňaty. Jak nyní zjistilo Právo, vydání části brdských lesů je přesto ve hře, protože Státní pozemkový úřad (SPÚ) nároky pražského arcibiskupství a Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze přes původní nesouhlas ministerstva obrany stále posuzuje. Katolické církvi svitla naděje, že brdské lesy budou moci být vydány, neboť se zrušením újezdu tato překážka padne.
Pozemkový úřad je nyní zahlcen tisícovkami žádostí a není jisté, zda stihne rozhodnout do konce letošního roku, tedy v době, kdy újezd ještě bude existovat. Pokud by se však verdikt protáhl až přes 1. leden 2016, církev by na brdské lesy podle všeho dosáhla.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Církvi patřila pětina újezdu
Podle ministerstva obrany původně patřila církvi pětina brdského újezdu. Z celkových 26 tisíc hektarů lesa bylo církevních pět tisíc. Většina tohoto majetku byla ale zestátněna či vyměněna již za první republiky.
Církev předloni požádala na základě restitučního zákona o pozemky, které byly konfiskovány až po únoru 1948. Podle ministerstva jde o pozemky v katastrálním území Buková, Věšín, Nepomuk, Záběhlá, Kolvín, Hořice, Chynín, Borovno, Míšov a Číčov.
Podle ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy jde o pozemky „nevelkého rozsahu“, tedy o několik hektarů.
Obrana: Dostali už zaplaceno
Ministerstvo obrany všechny tyto církevní nároky odmítlo, stejně jako žádosti na vrácení majetku v ostatních vojenských újezdech.
„Hlavním důvodem je to, že podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nelze vydat majetek, který se nachází na území vojenského újezdu. Zastáváme názor, že při určování výše finanční kompenzace církvím bral stát v potaz i tuto skutečnost,“ řekl Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Pražské arcibiskupství i kapitula se proti obraně loni ve správním řízení odvolaly k SPÚ. Podle mluvčí úřadu Moniky Machtové k rozhodnutí ještě nedošlo. Každopádně pozemkový úřad i Lesy ČR se shodují v tom, že pokud budou posuzovat žádosti v momentu, kdy bude vojenský újezd fakticky zrušen, tedy 1. ledna 2016, bude možné nemovitosti vydat.
„Podmínky pro vydávání nemovitostí se posuzují v okamžiku vydávání této věci,“ řekla Právu Machtová. Sama církev přitom předpokládala, že stát bude posuzovat žádosti podle stavu, kdy byly podány, tedy v době existence újezdu.
„Pokud bude stát uplatňovat jiný výklad, pak by nám pozemky ve zrušeném vojenském újezdu vydány být měly,“ poznamenal Štícha. Zda se bude arcibiskupství o pozemky v Brdech soudit, Štícha zatím nechce odhadovat. „Zatím je to předčasné, nejdříve o tom musí rozhodnout pozemkový úřad,“ dodal.
Církev někde přijde zkrátka
Podle právníka a bývalého šéfa SPÚ Petra Šťovíčka by církve v případě vojenského újezdu neměly uspět ani ve správním řízení u SPÚ, ani u soudu, protože za rozhodující považuje datum, kdy skončila doba na podávání žádostí, tedy 2. ledna 2014.
„Podle mého by nikdo neměl tuto hranici rozšiřovat ani zužovat. Z hlediska právní jistoty je nepřípustné, aby na to mohly nové zákony takto zpětně působit,“ sdělil Právu Šťovíček.
Podle něj by pak mohlo dojít k situaci, kdy by stát mohl založit nový vojenský újezd na vrácených pozemcích, a tím církevní vlastnictví znejistit.
Některé oblasti vydat nelze
Podle restitučního zákona stát nesmí vydávat majetky nejen ve vojenských újezdech, ale ani v přírodních parcích a rezervacích. Vydat nesmí ani veřejné komunikace, které byly schváleny územním plánem. Toho se církve obávají, protože stát i obce by teď mohly nové komunikace a rezervace dodatečně schvalovat, a tím vydání znemožnit.
To se podle Štíchy už v jednom případě stalo. „Poté, co jsme podali výzvu, se pozemky staly součástí národní přírodní rezervace a zástupci Lesů ČR nám řekli, že nám to nevydají, protože není rozhodujícím okamžikem podání výzvy, ale okamžik, kdy by se to mělo vydat,“ podotkl Štícha.
| Arcibiskupství pražské žádá o 21 600 hektarů lesů |
|---|
| Arcibiskupství pražské podalo výzvy k navrácení lesů původních arcibiskupských velkostatků v Rožmitálu pod Třemšínem (3400 ha), v Blatně u Chomutova (3000 ha), v Týně nad Vltavou (1700 ha), v Červené Řečici (2500 ha) a v Dolních Břežanech (3000 ha). |
| Vráceny by měly být také lesy kapitulní, které mají celkově rozlohu až 8000 ha, z čehož nejvíce náleží Metropolitní kapitule (až 6000 ha). 65 farnostem by mělo být navráceno celkem až 2000 hektarů. |
Podle mluvčího Lesů ČR Zbyňka Boublíka to může platit i opačně. „Je nezbytné v dohodách posoudit aktuální stav – tedy možnost vydat pozemky na územích, kde se zrušila např. přírodní rezervace nebo vojenský újezd, popř. se změnil územní plán,“ řekl Právu.
Odhadovaná hodnota církevního majetku byla 134 miliard korun, z toho by měl stát vrátit majetek za 75 miliard. Zbývajících 59 miliard se stát zavázal církvím vyplatit během 30 let i s inflací. To může paušální náhradu zvýšit na 100 miliard korun.
