„Díky tomu, že se u nás začalo operovat už v polovině devadesátých let, přičemž první laserová operace očí ve světě byla provedena v roce 1989, máme opravdu bohaté zkušenosti. Za poslední roky se technika natolik posunula, že těm pacientům, které jsme neoperovali například před pěti lety, už dnes dokážeme pomoct. Laicky řečeno máme přesnější paprsek, tedy zásahy jsou šetrnější a přesnější a diagnostika už je rovněž dokonalá a naprosto přesná,“ říká Petr Novák, primář Refrakčního centra Praha.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Přísná kritéria

Podle něj je diagnostický systém, který používají, dokonce schválený i americkou NASA pro odstranění vad u pilotů.

„Navíc jsou mnohem přísnější kritéria pro výběr pacientů. Jsme tedy výrazně opatrnější a máme mnohem lepší techniku než dříve. Výsledkem je, že zhruba polovinu pacientů musíme odmítnout, ale těm, které operujeme, dokážeme zaručit, že jim opravený zrak vydrží doživotně,“ vypočetl Novák.

„Pokud se jedná o mladé lidi, kterým se bude vada ještě vyvíjet, ale současně zjistíme, že mají natolik silnou rohovku, že reoperaci v budoucnu bez problémů snese, pak i takové případy operujeme,“ dodal.

Centra, která provádějí laserové operace v České republice, ovšem nemají úplně na růžích ustláno. Češi mají proti ostatním národům totiž velmi dobrý zrak, v porovnání s minulými léty se nám nijak významně nezhoršuje.

„Naše lokalita, tedy střední Evropa, je na tom, pokud jde o zdraví očí, nejlépe na světě. Je to dáno geneticky. Nejhůře jsou na tom Asijci, ale například ani obyvatelé Beneluxu na tom nejsou moc dobře. Se Spojenými státy to jde porovnávat těžko, protože tato země nemá jednoznačný genetický původ,“ uvedl Novák.

„Pětina obyvatel s problémovým zrakem, jak je tomu v Česku, je výjimečně dobrý výsledek. Mluvím ovšem o lidech v produktivním věku,“ upřesnil statistiku primář oční kliniky.

Vetchozrakost po padesátce

Po padesátém roce života je téměř každý člověk postižen nějakou specifickou oční vadou. „Říká se tomu vetchozrakost. Člověk nevidí se stejnou korekcí na blízko a na dálku. I když celý život člověk nenosil brýle, bude je potřebovat,“ řekl Novák.

Oční specialisté upozorňují zejména v zimním období také na špatně vidící řidiče, kteří představují na silnicích riziko nejen pro sebe, ale i ostatní účastníky provozu. To se týká dokonce už i čtyřicátníků.

„Kolem padesáti tisíc řidičů v Česku ve věku nad 40 let trpí oční vadou, která je pro řízení nebezpečná. Až 90 procent řidičů vyššího věku není schopno zaostřit na palubní desku bez brýlí. Nekorigovaná zraková vada může být příčinou závažných dopravních nehod a často je i příčinou srážek vozidel s chodci,“ varuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.