Prezident si myslí, že platy zákonodárců by měly stoupnout stejně jako u zaměstnanců ve veřejném sektoru o 3,5 procenta.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Nesouhlasím s tím, aby v době, kdy všichni hledáme každou korunu, kterou bychom věnovali na užitečné investice, rostly poměrně závratným tempem platy poslanců a senátorů,“ uvedl Zeman. Normu by prý vetoval bez ohledu na to, že by byl Sněmovnou přehlasován.

„Myslím si, že jsou tisíce regionálních a komunálních zastupitelů, kteří jsou odměňováni podstatně hůře a pracují přitom podstatně lépe než někteří naši poslanci a senátoři. A i když jsem kritizovaný za vulgarismy, takové zvýšení platů považuji za nenažranost,“ zdůraznil Zeman.

V programu nic takového neměli, připomněl Zeman

„Poslanci, kteří vystupovali ve volební kampani, přitom nikdy v programu neměli takové platové úpravy. Každý z nich by měl dýchat se svým národem,“ připomněl prezident.

Poslanci budou o otázce svých mezd rozhodovat na prosincové schůzi. Pokud by se na řešení nedohodli, stouply by od ledna jejich platy o 26 procent.

Zákonodárci měli mzdy řadu let z úsporných důvodů zmraženy. Účinnost zákona však končí letos. Od ledna by se tedy platy bez jakékoli změny zákona zvedaly o 26 procent a základní plat zákonodárce by představoval 70 400 korun.

Ve hře se objevil kompromisní návrh na růst o 14,5 procenta podporovaný všemi frakcemi. S ním však nesouhlasí předsednictvo ČSSD, které prosazuje, aby platy vzrostly pouze o 3,5 procenta.

V případě 14,5procentního růstu by základní plat poslance a senátora vzrostl z 55 900 Kč hrubého měsíčně na 64 tisíc. Zvedly by se i paušální náhrady, a to na 33 200 až 45 100 korun. Při 3,5procentním zvýšení by plat činil 57 600 korun a náhrady 30 100 až 40 800 korun.