Jak ukazují statistiky například pracovní agentury Profesia, která se na trhu pohybuje patnáct let, letos si dvacet procent inzerátů nabízejících pozici pomocného dělníka dávalo za podmínku znalost angličtiny, ze třinácti procent byla požadována němčina a u čtyř procent jiný cizí jazyk.

V případě kvalifikovaných dělníků a zaměstnanců ve službách jsou nároky ještě o něco vyšší. Angličtinu žádalo 26 procent inzerátů, němčinu 18 a jiný jazyk šest procent.

Jenže většina absolventů středních škol cizí jazyk na funkční úrovni neovládá. I mezinárodní studie potvrzují, že Češi se svou jazykovou vybaveností patří spíše na dno Evropské unie.

Podle Michaly Čičvákové z Národního ústavu pro vzdělávání, která se na jazykové programy specializuje, si čeští absolventi svou neschopností domluvit se jinak než česky zavírají vrátka k zajímavým pozicím.

Zklamané cizí firmy

„V jedné evropské studii měli zaměstnavatelé z evropských podniků definovat, které z dovedností jsou pro ně klíčové. Nebyly to odborné znalosti, ale schopnost pracovat v týmu, rozhodovat se a ovládat cizí jazyky,“ popsala Právu Čičváková.

Přitom je podle ní o české pracovníky zájem. A nejžádanější jsou právě řemeslníci, jejichž jazykové dovednosti jsou většinou nejslabší.

„Na veletrhu pracovních míst Jobs Expo byly široce zastoupeny firmy z Německa nebo Nizozemska, které čekaly vyloženě na středoškoláky a vysokoškoláky, kteří by znali cizí jazyky. Ale ty stánky zely prázdnotou. Zaměstnavatelé odjížděli velmi zklamáni, protože o české absolventy zájem měli,“ tvrdí Čičváková.

Na českém území ale také působí řada dceřiných firem s matkami v zahraničí. Často tyto pobočky požadují alespoň základní znalosti cizího jazyka, ale také připlácejí svým zaměstnancům na kurzy.

Firmy také chtějí vysílat své dělníky do zahraničí, kromě toho se předpokládá, že i zámečník se může dostat v domácím prostředí ke klientovi z ciziny.
Podle Čičvákové mají největší problém střední odborné školy, kde by ovšem cizí jazyky měly mít velký význam. Jenže ve školách nemá výuka jazyků pevný koncept.

„Žáci třeba s angličtinou začínají několikrát. Nejprve na prvním stupni, pak na druhém a pak na SŠ. Není tam návaznost a rozvíjení jazyka. U druhého jazyka úplně chybí, alespoň co se týká odborných škol, a tam je ten problém s jazyky opravdu velký,“ popsala expertka.

Hlavně mluvit

Druhá věc je, že výuka cizích jazyků se drží tradičního důrazu na formálnost. I třeba americký učitel působící na české škole se diví, že děti zvládají gramatiku lépe než jejich vrstevníci v USA, ale neumějí angličtinu používat.

Neobstojí ani fakt, že slovanské národy jsou v nevýhodě, když se mají učit světové jazyky, protože jsou jim vzdálenější než třeba Britům, Němcům, Francouzům nebo Španělům, jejichž řeči si jsou vzájemně příbuzné.

Podle Čičvákové třeba Poláci jsou na tom se svými jazykovými dovednostmi tradičně lépe. Svou roli může hrát to, že v Polsku, ale třeba i ve Finsku, se filmy nedabují, jen titulkují, takže výuka probíhá i při zábavě, jako je sledování hollywoodského trháku. U nás se o tom začíná nesměle debatovat.
Dalším problémem může být, že čeští absolventi zkrátka do zahraničí vycestovat nechtějí.