„Letošní rok je co do počtu otrav mimořádný a určitě už nyní jich je víc než loni,“ sdělila Právu lékařka Daniela Pelclová z Toxikologického informačního střediska. Na její pracoviště se běžně obrací o radu na dvě stě až dvě stě padesát lidí, letos je jejich počet asi o třetinu vyšší.

Laboratoř Ústavu soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se scházejí ke zkoumání vzorky od pacientů z celé republiky, u nichž je podezření na otravu, posuzovala letos na tři stovky případů s houbami.

Potíže způsobují i jedlé druhy

„Hodně hub, hodně otrav. Když je na silnicích hodně aut, také bude víc bouraček,“ potvrdil Právu mykolog Jaroslav Klán.

„Jestli má letošní sezóna nějaké specifikum, je jím velké množství takzvaně nepravých otrav. Tedy otrav z jedlých hub,“ uvedl. „Lidé mají potíže, zvracejí nebo mají průjem, ale přitom nesnědli nic jedovatého. Jenom se přejedli hub, které jsou i normálně těžko stravitelné,“ dodal.

Těžkých otrav nejjedovatější místní houbou muchomůrkou zelenou se vyskytlo podle Klána maximálně deset, další zhruba dvě desítky lidí byly hospitalizovány po snědení muchomůrky tygrované.

Nejvíc otrav, ovšem s lehčími následky, mívají na svědomí záměny jedlých druhů žampiónů za nejedlé, nejčastěji žampión zápašný. A dále nedostatečné kuchařské zpracování některých hub, které jsou jedlé až po důkladné tepelné úpravě. To se týká nejčastěji modrajících druhů hřibovitých hub nebo václavek.

Bývají i sebevraždy

Nejtěžší případy otrav, při nichž pacientům selhávají životně důležité orgány, končí v pražském IKEM. „Letos bylo v IKEM hospitalizováno šest lidí po intoxikaci muchomůrkou zelenou. Nikdo z nich nezemřel, všichni vyhledali odbornou pomoc včas. Neléčený pacient umírá do týdne po intoxikaci na akutní selhání jater,“ sdělila Právu lékařka Eva Kieslichová z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM.

Jedna zdejší pacientka se musela kvůli otravě podrobit transplantaci jater, když snědla tři mladé plodnice této nebezpečné houby.

Ani u jedné z otrav nešlo o sebevražedný pokus, ačkoli v jiných letech i k takovým případům dochází, jak podotkla Kieslichová. Všechny otravy byly dílem záměny muchomůrek za jedlé druhy hub.

„Když se otrava podchytí včas, dá se přežít i v případě muchomůrky zelené,“ upozornil mykolog Klán. Podle něho může pacient přežít celkem bez potíží konzumaci zhruba poloviny klobouku této houby, přičemž je-li jedna plodnice obsažena v jídle pro více osob, větší množství v podstatě nehrozí.

„Když ale sníte dva klobouky a k lékaři přijdete po deseti hodinách, to už bývá pozdě,“ dodal.