Sabongui totiž v prvním kole skončila na třetím místě s odstupem pouhých pěti hlasů za druhou postupující lékařkou Janou Duškovou, která kandidovala v barvách ANO.

Podle volebního manažera TOP 09 Jaroslava Poláčka mají dostatek důkazů, že minimálně v jednom z okrsků proběhly volby podezřelým způsobem.

„Máme vážné a také znaleckým posudkem renomovaného statistika odůvodněné pochybnosti o výsledcích v jednom okrsku tohoto senátního obvodu. Chceme proto, aby soud výsledky přezkoumal a případně rozhodl o regulérnosti těchto voleb,“ řekl Poláček.

Výsledek by měl být lepší, tvrdí strana

Sabongui řekla, že v okrsku, kde podle sčítání získala podprůměrně málo hlasů, vedla velmi aktivní kontaktní kampaň s velkou účastí voličů.

Strana si nechala udělat statistickou analýzu, která podle Poláčka říká, že takový výkyv voličské přízně je krajně nepravděpodobný. „Ve třech předchozích volbách byl výsledek TOP 09 v těchto lokalitách násobně vyšší,“ uvedl Poláček.

Ivana Cabrnochová

Ivana Cabrnochová

FOTO: zelenadesitka.cz

V prvním kole záříjových doplňovacích voleb (senátor Jaromír Štětina z TOP 09 se stal europoslancem) byla voličská účast velice nízká (15,8 procenta) a rozdíly mezi kandidáty byly minimální. Cabrnochová dostala 15,83 procenta hlasů, Dušková 15,59 procenta. Rozdíl byl jen 32 hlasů. Ještě těsněji to dopadlo mezi Duškovou a třetí Sabongui, která získala 15,55 procenta hlasů. Tu dělilo od postupu pouhých pět hlasů.

V druhém kole vyhrála těsně Cabrnochová, získala 50,91 procenta hlasů, volilo ji 3664 lidí. Duškové odevzdalo hlas 49,08 procent zúčastněných voličů, bylo jich 3532. Účast činila pouhých 8,75 procenta.

Stížnosti v minulosti neuspěly

Nespokojení kandidáti si mohou stěžovat u Nejvyššího správního soudu a poté u Ústavního soudu. Do doby, než soud rozhodne, nebude moci vítěz voleb složit slib senátora. Soudci mohou volby prohlásit za neplatné a poté se musí vypsat nový termín doplňovacích voleb.

TOP 09 se již jednou podařilo přesvědčit soud, aby nechal přepočítat hlasy. V roce 2010 prohrál její kandidát Bedřich Moldan s Petrem Bratským o pouhých 70 hlasů. Soud nechal přepočítat hlasy a zjistil některá pochybení a také se snížil rozdíl na 59 hlasů, přesto soudci volby nezrušili a potvrdili Bratského senátorem.

V novodobé historii soud zatím volby nezrušil. Nejblíž k tomu bylo před patnácti lety, kdy Nejvyšší soud zneplatnil volbu Dagmar Lastovecké (ODS) v Brně. Důvodem tehdy byla nedovolená agitace v médiích ve prospěch Lastovecké těsně před volbami. Verdikt ale následně zrušil Ústavní soud. Zákaz agitace těsně před volbami byl navíc zrušen.

Další případ se udál v roce 2004, kdy Nejvyšší správní soud prohlásil volby za neplatné v Praze 11. Tehdy tam zvítězil kandidát ODS Jan Nádvorník. Soud dal za pravdu lidoveckému kandidátu Antonínu Zápotockému kvůli tomu, že proti němu byla vedena neférová předvolební kampaň. Také Nádvorník ale pak uspěl se stížností u Ústavního soudu.