Arcibiskupství tak v rámci církevních restitucí získá v okolí pozemky o rozloze 631,7 hektaru. Podle arcibiskupství však turisté ani místní lidé změnu vlastníka Blaníku neucítí.

„Na lesní pozemky Velkého a Malého Blaníku byla dne 23. 9. 2014 oboustranně podepsána dohoda na vydání,“ sdělil mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Podle něj bude arcibiskupství v lesích hospodařit samo.

Dohodu musí ještě schválit Státní pozemkový úřad. Nelze ale předpokládat, že by převod úřad neposvětil. „Lesní správa arcibiskupství se bude snažit sladit zájmy ochrany přírody, rekreace člověka, myslivosti, vodohospodářské, ale také ekonomické zájmy,“ uvedl Aleš Pištora.

Tisíce hektarů lesa

Protože je Blaník chráněnou krajinnou oblastí, čekají arcibiskupství při správě lesa a pozemků některá omezení například při stavbě budov.

Katolická církev by mohla v rámci zákona o majetkovém narovnání získat celkově až 150 tisíc hektarů lesa. Pražská diecéze by z toho mohla dostat zpět až 15 tisíc hektarů lesa. Většina diecézí si proto založila lesní správy, které se budou o vrácené lesní porosty starat.

Louňovice částečně žijí z turistického ruchu a z legendy, že uvnitř Blaníku se skrývá svatováclavské vojsko, které přijde českému národu na pomoc v hodině nejtěžší. Vedení obce čeká, že až se arcibiskupství stane faktickým vlastníkem, pak se ohlásí, aby se domluvili na budoucí spolupráci.

Rozhledna obci zůstane

„Doufám, že bude spolupráce stejně dobrá jako s Lesy ČR. Vzhledem, k tomu, že je Blaník CHKO, tak se nebojíme, že by nám ho církev celý vykácela,“ řekla Právu starostka Louňovic Růžena Kučerová.

Rozhledna na vrcholu Velkého Blaníku zůstane obci, která v sedle navíc provozuje parkoviště. Dohodu s církví proto nutně potřebuje. Také pozemek pod rozhlednou patřil církvi, ten ale Lesy ČR církvi nevydají. Podle restitučního zákona pozemky, na kterých vyrostla zkolaudovaná stavba, se vydávat nemohou.

Podle mluvčího Pištory nemají s turisty ani s obecním podnikáním problém.

„Na dohled od Blaníku v obci Kondrac byla ve spolupráci s arcibiskupstvím např. zrekonstruována farní budova a zahrada, kde se konají kulturní akce. Součástí farní budovy je také farní muzeum,“ poznamenal Pištora. Dodal, že přes některé arcibiskupské pozemky již dnes vede několik cyklostezek.

V Česku je řada památných vrchů, nejznámější je Říp. Ani ten ale není v majetku státu a asi jen tak nebude. Od 90. let patří rodině Lobkowiczů, kteří jej zrestituovali. Ti se chtějí kopce, z jehož vrcholu požehnal celé zemi praotec Čech, zbavit a nabídli jej před pěti lety státu.

Stát ani kraj Říp od Lobkowiczů nekoupí

Stát ani Ústecký kraj ale 23 miliónů korun za sedm desítek hektarů dát nechtějí. Podle mluvčí Ústeckého kraje Magdaleny Hanáčkové možný nákup nebo pronájem padl pod stůl.

„To byla iniciativa hlavně radního Radky Vonky (ODS). Po volbách proto šla tato myšlenka k ledu,“ řekla Právu.

Oba kopce mají pro český národ historickou a symbolickou hodnotu.

Říp, který je zapsán mezi národní kulturní památky, byl od 18. století oblíbeným poutním místem, od poloviny 19. století byl nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací.

Kopce využívají k svému zviditelnění i politici. Na Řípu se scházejí soc. demokraté, Blaník si zase oblíbil exprezident Václav Klaus.

Když v roce 2004 celá politická elita slavila na Staroměstském náměstí vstup Česka do EU, Klaus si vyšlápl se svými věrnými na Blaník a oslavil vstup půllitrem piva. Od té doby tam je deska s nápisem: Zde Václav Klaus zanechal stopu: „Rytíři! Hrrr na Evropu!“

Minulý týden na Blaník vyrazil kardinál Dominik Duka s dalšími poutníky před svátkem sv. Václava.