Obrysy připravovaného zákona jsou zatím nejasné. Politickým stranám by mohl zabránit nejen v přijímání darů od firem, ale omezit by mohl také výši finančních prostředků, které partaje mohou investovat do přípravy volebních kampaní.

„Ministerstvo připravuje novelu zákona o politických stranách, kde bude řešeno jak financování politických stran (aby bylo transparentnější), tak dary (sponzoring). O tom, kdo bude na financování dohlížet, zda Sněmovna, což je současná varianta, nebo vznikne Úřad pro kontrolu hospodaření politických stran, bude teprve rozhodnuto,“ řekl Právu mluvčí vnitra Vladimír Řepka.

Tejc: Raději NKÚ

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) Právu potvrdil, že se záměrem zákona je srozuměn a souhlasí s ním. „Měl by zprůhlednit financování stran. Předložit vládě by se měl do konce roku,“ řekl Právu.

„Zákon je v plánu legislativních prací vlády. Považujeme jej za potřebný,“ dodal ministra a šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD).

Zřízení speciální instituce pro dohled nad financováním stran ale nepodporuje šéf ústavně právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).

„Já myslím, že v této věci by měly být předány kompetence Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Za nesprávné bych považoval, aby se financováním zabývala ministerstva vnitra nebo financí,“ ­řekl Právu.

Že by dohled nad sponzory zvládli poslanci, to Tejc vylučuje. Sněmovna dokáže zkontrolovat výroční finanční zprávy, které musí každá strana doručit vždy do 1. dubna následujícího roku, pouze z hlediska jejich formální správnosti. Těžko se podle něj již budou zákonodárci zabývat jednotlivými sponzory a výší darů.

Konec darů od firem?

„Co jsem považoval za nejzásadnější, je to, aby existovala co největší transparentnost. Aby strany musely vykazovat veškeré příjmy, které by měly plynout pouze z bezhotovostního styku. Dary v hotovosti by byly nepřípustné,“ dodal Tejc.

Zároveň se domnívá, že by zákon měl zakázat dary politickým stranám od firem. Omezení by měl zákon přinést i do předvolebních kampaní. Měl by existovat omezený počet billboardů, které by strana mohla pro svou reklamu využívat. Plochy by měly být očíslované a nesměly by se stěhovat.

Právě obsah zákona, který dosud není jasný, však může jeho případné schvalování zbrzdit. Už v minulosti se totiž o podobné legislativní změně vážně uvažovalo. Diskuse o potřebnosti většího dohledu nad sponzorováním a hospodařením partají se vede již několik let.

Ne speciálnímu úřadu

Jednou z největších zastánkyní zákona byla bývalá vicepremiérka pro boj proti korupci Karolína Peake (LIDEM). Právě ona volala po zřízení speciálního úřadu, který by dohled nad financováním partají vedl, jenže nepochodila u kolegů v koalici. Nečasova vláda zřízení zvláštního úřadu odmítla.

„Nikdy jsem nebyl příznivce dohledového orgánu. Ďábel tkví v detailu. Velmi těžko se vymezují pravomoci, aby byla jistota, že to nebude zneužitelné. Kdo bude kontrolovat kontrolora? Je to komplikované,“ řekl Právu první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Se zřízením speciálního úřadu nesouhlasí ani šéf ODS Petr Fiala. „Jsme pro větší kontrolu financování politických stran. Dohled by však neměl vykonávat další nový zvláštní úřad, ale měly by se o tuto agendu rozšířit kompetence některého z již existujících úřadů, například NKÚ,“ řekl Právu.

Sponzoři dostávají veřejné zakázky

Jak TOP 09, tak i ODS zřídily pro přijímání darů transparentní bankovní účet, do kterého může každý libovolně nahlédnout.

„Myslím si, že nejlepší cesta k transparentnosti je dělat všechno veřejně. K tomu už nyní internet poskytuje veškeré možnosti,“ dodal pro Právo Kalousek.

Po schválení nového zákona o politických stranách volá nyní Centrum aplikované ekonomie. Minulý týden zveřejnilo studii, ze které vyplývá, že firmy, jež patří mezi dárce politických stran, získávají zhruba o polovinu více veřejných zakázek, než srovnatelné společnosti, které partajím peníze nedávají.

Analýza se zaměřila na období 2006 až 2013. Firmy, které darovaly stranám peníze, za tuto dobu získaly veřejné zakázky za zhruba 390 miliard korun.

Studie, která vychází z dat serveru Politickefinance.cz navíc upozorňuje, že příspěvky firem tvoří více než 30 procent všech příjmů ČSSD, ODS, lidovců nebo TOP 09.

Nejvyšší dary od roku 2006

ODS  
Jaromír Jágrrok 2006 až 201323 235 677 korun
Zdeněk Bakalarok 2006 až 201315 780 000 korun
IBS Insurancerok 2009 až 201310 100 000 korun
D-Pharm a.s.rok 2012 až 20137 750 000 korun
ČSSD  
Tomáš Melichrok 2009 až 201012 760 000 korun
Roxy II a.s.rok 2009 až 20104 150 000 korun
ANO 2011  
Deza a.s.rok 201210 000 000 korun
Precheza a.s.rok 20126 000 000 korun
Lovochemierok 20126 000 000 korun
Andrej Babišrok 201229 500 000 korun
TOP 09  
Dušan Novotnýrok 200911 000 000 korun
Zdeněk Bakalarok 20108 000 000 korun
KDU-ČSL  
Luděk Sekyrarok 2006 až 20133 942 671 korun
Haspo–Stavitelství s.r.o.rok 20062 000 000 korun
KSČM  
Rudolf Němečekrok 2007 až 20132 728 860 korun
SPOZ  
Ray service a.s.rok 2012 až 20135 000 000 korun
Věci veřejné  
Dennon consulting s.r.o.rok 20116 400 000 korun
Zdeněk Bakalarok 20106 000 000 korun
Michal Babákrok 2008 až 20114 576 748 korun
Vít Bárta
rok 2008 až 2012
3 313 900 korun