Generální štáb podle informací Práva už nechal vypracovat krizový scénář pro situaci, kdy by ruský výrobce dodávky uťal. „Odborníci vzdušných sil provedli analýzu, jakým způsobem dopady případných sankcí eliminovat v co nejkratším čase,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dodala, že sankce by se dotkly všech vrtulníků řady Mi. Vojáci provozují 16 modernizovaných Mi-171 Š, pět strojů Mi-17, deset bojových vrtulníků Mi-24 a dvě salónní helikoptéry Mi-8, v kterých létají ústavní činitelé.

Pomohli by spojenci?

Pokud by k výpadku dodávek došlo, zásoby náhradních dílů by vystačily na několik měsíců. Pak by se obrana obrátila na spojence, kteří také provozují ruské stroje a kteří by měli potřebné díly k dispozici.

„Poslední a tou nejzazší možností je postupné uzemnění části vrtulníků a jejich případné využití na náhradní díly. Ale to je opravdu jen krajní varianta,“ poznamenala Růžičková.

Armádní vrtulníky opravuje státní podnik LOM Praha. Podle prohlášení, které vedení podniku Právu v úterý zaslalo, zatím dodávky neváznou.

LOM: Situace je riziková a nejistá

„Situaci podnik vnímá jako velmi rizikovou a nejistou,“ stojí v prohlášení. Pokud by došlo k přerušení vztahů s ruským výrobcem, bylo by to podle podniku špatné.  „Podniku LOM by byla v zásadě znemožněna jeho podnikatelská činnost a armáda by ztratila garanci provozuschopnosti své vrtulníkové flotily,“ uvedlo vedení podniku.

Ministerstvo obrany již několik let přemýšlí o náhradě ruských strojů. Během několika let by chtělo pořídit 16 víceúčelových vrtulníků až za pět miliard korun. Podle náměstka pro vyzbrojování Bohuslava Dvořáka by obrana musela v případě potíží z ruské strany urychlit nákup nových strojů.

„Nemám signál, že by byly ohroženy dodávky náhradních dílů, kdyby ale k tomu došlo, tak by ministerstvo nemělo jinou možnost než se podívat po náhradě,“ řekl Právu Dvořák.

Armáda má i další ruskou techniku – např. tanky T-72, obrněnce BVP nebo raketové komplety KUB. Všechny tyto stroje ale prošly modernizací v českých podnicích. „Díky tomu jsme ve spolupráci s opravárenskými podniky a dalšími českými firmami plně soběstační,“ uvedla Růžičková.

Pranice o radary

Obrana chce postupně vyměnit i ruské radary. Vláda ve středu jednání o nákupu čtyř letištních radarů za 666 miliónů korun odložila.

Ministerstvo obrany musí také do konce září rozhodnout, kdo dodá armádě pět 3D radarů za 1,5 miliardy korun jako náhradu za dosluhující ruské stroje, a mezi případnými dodavateli radarů již propukla konkurenční válka.

Vidět to bylo na úterní konferenci ve Sněmovně, kde diskutovali zástupci armády a dodavatelé radarů. Mezi nimi došlo k prudké výměně názorů. Na jedné straně stáli zástupci českých podniků a na straně druhé zástupci světových výrobců.

Ministerstvo totiž chce dát šanci českým výrobcům, pokud se jim do konce září podaří domluvit se s firmami Polska, Slovenska a Maďarska na společné výrobě radarů. Tuto snahu napadl např. zástupce firmy Saab Vladimír Ficenec, který zpochybnil, že české firmy dokážou vyrobit 3D radar podle zadání armády. „Nejférovějším způsobem by bylo udělat výběrové řízení,“ uvedl.

Vojáci by měli koupit fungující systém

Na jeho stranu se přidal i Aleš Výborný, reprezentant zbrojního gigantu BAE Systems. Podle něj by si vojáci měli koupit vyzkoušený systém, který ve světě již funguje.

Na to reagoval ředitel pardubické firmy Retia Petr Novák, podle něj již vyrobili na export 30 radarů, které pracují s trojrozměrným obrazem.

Náměstek obrany Dvořák věří, že české firmy společně s ostatními podniky okolních zemí dokážou požadovaný radar vytvořit. „Mělo by to výhody, že bychom měli s okolními státy unifikovanou výzbroj a snazší by byla i příprava personálu,“ uvedl Dvořák.