Češi přitom už mají i zhruba 400 tisíc rekreačních objektů, po Švédech nejvíce v Evropě. Valnou většinu z nich vylepšených či zcela zrekonstruovaných právě svépomocí. „Má to dva důvody. Lidé ušetří peníze, zbaví se dohadů o různé doplatky za vícepráce a vědí, jak kvalitní materiál byl použit,“ říká finanční poradce František Macháček.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Když jsem začal stavět dům pro dceru, nejdříve jsem sestavil tým, který se skládal ze mne, zetě a jeho otce, a rozdělili jsme si úkoly. Pak jsme se pustili do stavby. Dům jsme sice stavěli tři roky, ale měli jsme ho hotový za polovinu nákladů, které bychom museli zaplatit firmě. Navíc víme, jaký materiál jsme použili, snažili jsme se vše dělat kvalitně. Nečeká nás žádné nemilé překvapení a hádky o reklamace či spory o dodatečné náklady,“ řekl Právu padesátiletý Karel z Benešova.

„Zahradní domek, kam bych schovával nářadí, stojí v obchodním centru pětadvacet tisíc korun. Já jsem si ho svépomocí pořídil za cenu materiálu, zhruba za polovinu,“ potvrzuje výhody takového počínání osmatřicetiletý Milan.

Samozásobitel ví, co vlastně jí 

Na svých zahrádkách Češi pěstují stále více ovoce a zeleniny. Důvody jsou podle Macháčka opět dva – ušetří se a současně člověk ví, co jí, odkud a jaká hnojiva a v jakém množství používá.

Ročně tak sklidí Češi na svých políčkách kolem 100 tisíc tun brambor, 5400 tun jahod, 13 tisíc tun rybízu, šest tisíc tun třešní, 10 tisíc tun rajčat a osm tisíc tun mrkve.

„Zalévám dešťovkou, hnojím kompostem, který sama zakládám, a nemusím se tak bát dávat naši zeleninu malým dětem,“ svěřila se osmatřicetiletá Michaela.
V Česku lidé chovají i desetitisíce slepic, králíků, koz a ovcí. Hlavním důvodem je vyšší kvalita získaného masa a vajec než u stejných produktů, jež by draze kupovali v obchodech.

Zpátky k plotnám

Z úsporných důvodů, ale i proto, že se snažíme jíst kvalitně, si stále více z nás nosí obědy do práce z domova. Podle výzkumu společnosti Profesia tak v ČR činí již polovina zaměstnanců. „Vaření doma je nejlevnější způsob stravování. Když se vaří oběd, zůstane i na druhý den,“ říká padesátiletá Klára, která každý den balí oběd pro sebe a manžela do zaměstnání.

„Navíc vím, jaký používám tuk, vím, co mi nedělá dobře, a tomu se při vaření vyhnu,“ dodala Klára.

Jen za nákup potravin vydávají domácnosti podle Českého statistického úřadu zhruba dvacet procent svých příjmů.

I proto k nejoblíbenějším českým knihám dlouhodobě patří různé kuchařky a pořady o vaření mívají v televizi vysokou sledovanost.