„Na jeden svetr potřebuji tak kilo a půl srsti. Z jaké je to rasy, až tolik nezáleží, ale podmínkou je, že srst musí být vyčesaná, nikoliv ostříhaná,“ upozornila Marcela Skupníková. Smůlu tak mají majitelé hafanů, kteří nelínají, například pudlů.

„Nejkratší srst, ze které lze vlnu udělat, je srst sibiřského huskyho. Je dlouhá asi pět centimetrů. Z kratší už to nejde,“ dodala Marcela Skupníková.

Je to jen koníček

Pletením svetrů ze psí srsti se neživí, prodává v obchodě. Práce se psí srstí je pro ni pouhým koníčkem, který ji drží už dlouhých dvacet let. „Tehdy jsme chovali birdet kolie, které mají docela dlouhou srst. Známá z ní uměla vyrobit vlnu, tak mě to naučila. Sama se tomu nevěnovala, mě to ale chytlo,“ přiblížila začátky netradičního řemesla Skupníková.

„Začátky byly fakt těžké, nedrželo to pohromadě, nešlo udělat klubko. Není to nijak snadné a dost se u toho práší. Vlna se musí ručně vyprat,“ popsala Marcela Skupníková.

„Nejlepší je vlnu vyprat v psím šampónu s kondicionérem, pak usušit, a pokud je to třeba vlna z bobtaila, tak i vyčesat. Vím, že se o to pokoušeli i další, ale nakonec jejich zakázky skončily u mě, protože je to nebavilo,“ dodala Skupníková.

Srst, kterou jí zákazníci nosí, zpracovává na 30 let starém elektrickém kolovratu sovětské výroby.

„Z dlouhé srsti udělám klubko tak za hodinku a půl, u kratší sedím i tři hodiny. Alespoň mám po večerech co dělat. Krásně se u toho odreaguju. Ale je to čím dál těžší. Bolí z toho záda i ruce. Hlavně když pak vezmu do ruky jehlice a pletu,“ popsala Skupníková.

Vše ruční práce

Plést na elektrickém stroji či legendárním pletacím stroji Dopleta prý nejde. „Musí se to dělat ručně. Výroba jednoho svetru trvá přibližně tři měsíce. Nejtěžší je udělat vlnu, z ní zvládne uplést svetr či šálu, čepici nebo třeba kabát už kdokoliv,“ řekla Skupníková.

Nejlepší vlna je prý z novofundlandských psů, čuvačů či leonbergerů. Skvělé izolační vlastnosti má srst severských psů.

„Svetr z malamuta, huskyho či samojeda v zimě krásně hřeje, ale když se oteplí, tak se tělo nepotí. Tyto rasy mají dutou srst, která izoluje,“ popsala Marcela Skupníková. No a nejkrásnější jsou výrobky ze srsti bernských salašnických psů. „Jsou nádherné, černé a sem tam prskance bílé a hnědé barvy,“ přiblížila Skupníková.

Jediné, co neuplete, jsou ponožky. „Ty já prostě neumím. Ale vím, že si je zákaznice z vlny, kterou jim nachystám, pletou. A prý krásně hřejí,“ řekla.

Jeden svetr vyjde zákazníka na přibližně osm stovek. „Je to ale všechno hodně individuální. Záleží na srsti, jak moc je s tím práce,“ pověděla Marcela Skupníková. O módní výstřelek prý nejde. Lidé jsou prý rádi, že jim po pejskovi zůstane něco na památku.