Kasl tyto spory Právu ve čtvrtek potvrdil a současně přešel do protiútoku. Stále mu vadí, že by měla v podzimních obecních volbách kandidovat šéfka pražské buňky ANO Radmila Kleslová, údajná komunistická rozvědčice a bývalá členka ČSSD.

„Já nebudu s osobou, která je v koalici s kmotrem Hrdličkou, kandidovat,“ řekl Kasl Právu a připomněl tak fakt, že Kleslová pochází z ČSSD na Praze 10, která bývá se zákulisním hráčem spojovaná.

„Pokud mi ANO nevyjde vstříc, nebudu kandidovat. Ale z mého rozhodnutí, ne z rozhodnutí ANO,“ sdělil Právu Kasl. O kandidátce by se mělo rozhodnout tuto sobotu. Sám Babiš ve čtvrtek na telefonát Práva nereagoval. Před časem Právu naznačil, že Kasla pro kandidátku zachránil a že problém vyřešil, aniž Kleslovou obětoval.

Kasla navrhl na kandidátku Babiš. Část členů pražské buňky ANO by sice dala v čele kandidátky přednost Kleslové, nicméně nechtějí jít proti předsedovi.

Jde o sídlo magistrátu 

Některým pražským členům se zase nelíbí, že Kasl, byť nestraník, kritizuje členy hnutí, vrací mu to poukazováním na kostlivce, kteří na Kasla mohou z jeho dřívějšího působení na radnici vypadnout.

A o jakém Kaslově kostlivci se v ANO mluví? Podle informací Práva se to týká Škodova paláce v centru Prahy, kde sídlí velká část magistrátu.

Za údajně nevýhodnou smlouvu na pronájem Škodova paláce na dvacet let za čtyři miliardy korun může bývalý primátor Pavel Bém (ODS). Pozadí celé smlouvy však začíná už za jeho předchůdce Kasla. Ten byl primátorem Prahy v letech 1998–2002. Škodův palác získala v souladu s privatizačním projektem společnost ČEZ.

Prostřednictvím realitní kanceláře Knight Frank v listopadu 2001 nabídla magistrátu hlavního města Škodův palác v Jungmannově ulici a sousední budovu na adrese Charvátova 41/6 včetně pozemků k přednostní koupi za 1,7 miliardy korun.

Nenechali si vypracovat posudek o ceně nemovitosti

Podle dokumentů, které má Právo k dispozici, dostal magistrát tuto nabídku 3. prosince 2001 a hned 6. prosince ji odmítl. V té době byl primátorem právě Kasl. Pod dopis, kde magistrát oznamuje, že neuplatňuje právo státu na přednostní koupi a souhlasí s jejím prodejem, byla podepsaná ředitelka odboru Jiřina Knížková.

Zvláštní na celé věci mimo jiné je, že magistrát nabídku odmítl, aniž po ČEZ žádal znalecký posudek o ceně nemovitosti nebo si ho sám nechal vypracovat.

ČEZ Škodův palác posléze prodal podnikateli Sebastianu Pawlowskému za 850 miliónů korun.

Byť v roce 2001 vedení Prahy dospělo k závěru, že Škodův palác nepotřebuje, v roce 2006 už bylo všechno jinak. Smlouvu na pronájem budovy na dvacet let za více než čtyři miliardy podepsal s majitelem paláce Pawlowským tehdejší ředitel magistrátu Martin Trnka. V té době už byl primátorem Bém.

Podle Kasla bylo odmítnutí koupě správné 

Kasl tvrdí, že odmítnutí koupě Škodova paláce v roce 2001 bylo správné. „Odbor památkové péče se nás jako rady hlavního města v roce 2001 ptal, jestli chceme koupit Škodův palác jako nemovitou kulturní památku za 1,7 miliardy korun. My jsme to jako město odmítli,“ řekl Právu Kasl. Škodův palác magistrát podle něj nepotřeboval.

„V roce 2000 na nás byl ze státu převeden dohled dopravně-správní agendy. To znamená evidence motorových vozidel, řidičáků, občanek. Pro všechny ty úředníky jsme sháněli barák. Jedna z možností byla novostavba na Černém Mostě. Škodův palác pro to nevyhovoval,“ dodal Kasl.

Proč Bém naopak došel k závěru, že Škodův palác jako sídlo pro všechny úředníky vyhovuje, Kasl netuší. Bém se k celé kauze několikrát nechal slyšet, že obchod nebyl nevýhodný.

Během let se kauza mnohokrát propírala v městských orgánech, rada Prahy chtěla například docílit snížení nájmu i pod pohrůžkou žaloby a arbitráže, ale marně. Pawlowského firma pak objekt v roce 2007 prodala britské společnosti.